Již dávno, malá holka s dlouhými vlásky.
Stojí u okna a pečlivě hlídá poslední paprsky
slunka, než večer schoulí život do peřin.
Bere kabátek a vybíhá ven
do parku mezi vysoké stromy.
Stmívá se.
Sestra dne s sebou přivedla
tisíce světel a luceren.
Září na nebi i v očích té holky.
Vyhlíží přátelství mezi hvězdami.
Je příliš malá,
neví, že v místech kde tryská smích,
bývá i studnice se slzami.
Hodiny na věži
odpočítávají city
bim bam bim bam bim...
Kolik úderů dělí průzračně bezelstnou lásku
ode dna propasti?
Uběhla léta a dívka ocitla se na kraji srázu...
zvedá prosebně ruce k nebesům,
slunka, než večer schoulí život do peřin.
Bere kabátek a vybíhá ven
do parku mezi vysoké stromy.
Stmívá se.
Sestra dne s sebou přivedla
tisíce světel a luceren.
Září na nebi i v očích té holky.
Vyhlíží přátelství mezi hvězdami.
Je příliš malá,
neví, že v místech kde tryská smích,
bývá i studnice se slzami.
Hodiny na věži
odpočítávají city
bim bam bim bam bim...
Kolik úderů dělí průzračně bezelstnou lásku
ode dna propasti?
Uběhla léta a dívka ocitla se na kraji srázu...
zvedá prosebně ruce k nebesům,
touží milovat,
být milována...
Prach Mléčných hvězd padá.
Má jich plnou dlaň.
Padá...
Prach Mléčných hvězd padá.
Má jich plnou dlaň.
Padá...
:-) nejsem smutná, jsem šťastná... "padám" neznamená nutně dopadnout! vznáším se až do druhého dne života, a potom se uvidí... láska vždy má křídla, a já, ač bez křídel, chci ji následovat, i když překročím okraj; neboť kde není Láska, není nic!!!
OdpovědětVymazatKrásný večer :-)
Paní Helena Zaurak
OdpovědětVymazatZrovna se podařilo být na voru a sledovat vaši loďku v tříšti vod. Snažím se to kontrolovat, ale mimoděk napodobuji vaše klouzání po hladině směram tam, kde loďka přepadne ze zemského stínu do nebeského proudu Eridanus a vydá se na cestu k další Mlhovinám spojených lásek, kterým říkáte plná dlaň mléčných hvězd, jejichž duše touží být chráněny. Cítit pohlazení, říkáme tomu láska.
:-) wow! to je krásný komentář... děkuji, pane Z.W.Bridge.. hezký den :-)
VymazatJe to velmi příjemný paprsek, jemný a lehký, plný světla.
OdpovědětVymazatPřeji moc krásný den.
Z.W. Bridge
Paní Heleno,
OdpovědětVymazatto je souznění, mrkl jsem jen jedním ještě zalepeným okem, protože se mi půlnoční text zdál neúplný. Potřeboval jsem si to ověřit pohledem na ponor Vaší loďky. Připisoval jsem větu, ale neposlouchala mne klávesnice, heslo jsem také viděl jen mlhavě, a tak se ta loďka zase kolem mne jen přehnala a zbyla na mne jen brázda mhoviny. Provinul tím jsoucnem, byla to krása, byl jsem na prozkoumané cestě přesto s pocitem tajemna i bezpečí současně. Nádherný pocit ve Vašem verši.
.... Hodiny na věži odpočítávají city.
.... Sluneční hodiny ve svitu hvězd,
splývají v hvězné hodiny mléčné dráhy....
*
Vaše vše poskytuje ujasnění denní pocitů. Krása.
Pro vás. Bridge.
**
pan Z.W.Bridge
Vymazat:-) ještě jednou moc a moc děkuji, jsem nesmírně překvapena krásnou reakcí na můj drobný, spíše hledající text - snahu dotknout se slovy, co v duchu prožívám, ale tak obtížně se vyjadřuje.. to je možná to tajemno, které zmiňujete.. máme ho v sobě každý... a jsem ráda, jestli vám můj prach mléčných hvězd navodil pocit pohody.. díky! :-))
Hezký podvečer.
Jsem Bludičkou Mlhovin...
OdpovědětVymazat*
bych si dovolil interpretovat Váš příchod s celým zněním všeho, co zde prezentujete a píšete, paní Zaurak. Myslím, že je třeba více velkých písmen, rozhodně se to více blíží vašim touhám a potřebám a mlhoviny nejsou žádné malé drobnosti. Vždyť víte.
Omlouvám se školometství. Velké písmeno mi jde v Mlhovinách z duše. Beru to jako opravdovější vyjádření přístupu a cesty ke hvězdám. A vy také, já vím.
**
S krásným večerem, pro Vás Bridge.
:-)) děkuji, budu o změně názvu blogu časem možná přemýšlet.. nu, bludička.. každý svým způsobem se touláme životem, jsou chvíle, kdy si skutečně připadám mezi Mlhovinami i mlhovinami, a ráda bych pevné místo na Zemi.. název blogu byl vlastně první nápad, spíše již jsem netrpělivě pospíchala vypsat se :-) ..
VymazatUvidím, pane Bridge, děkuji!
Přeji také krásný večer.