neděle 26. června 2016

Rozumět cestě / úvaha

Smutek, co srdce a útroby svírá, již znám,
i když se bráním, je někde v nitru stále přítomný.
Ale tam, kde jsou slzy, také úsměv bývá.
Přesto, čím hlouběji se vrývá žal,
ubývá místa pro štěstí?


Říká se, smutek i radost jsou společné, 
v klidu a rovnováze jsme, jen když jsme prázdní.
Možná se rouhám, nechci uvěřit.

Cítím hlad, duchovní hlad po pevné víře nad smutky,
v trvalé, obyčejné štěstí,
neotřesené bouřemi,
čisté a průzračné, 
dávající smysl existenci.

Jen vědět kam jít,
a kam dojít...

Tak ano, zkusím znovu,
naladit srdce,
ovládat sebe,
rozumět Cestě,
trochu si hrát,
nebát se být!
A mlčet o tom, co bolí.

Neboť v tichu je úhelný kámen charakteru,
zvnitřněné lidství,
jinobytí...


-

Může vůbec nějaký člověk rozumět druhému?

neděle 12. června 2016

Růžový racek

Umíš složit v několika větách obraz světa
zdá se bez hranic
nechci se vymanit
rameny odstrkuješ skály
v závětří všednost uniká
jsi nepřehlédnutelný
vábíš
vábíš jak za oknem nekonečný vesmír
do něhož je život vtěsnán
osud obracíš v dlaních 

a já?
opájím se světlem
existenciální úzkostí
jsem
univerzální vůlí
bytostí
v tvojí blízkosti
závratnou mnohostí v proměnách

Jsme oba cestáři ve vyšlapaných samotách
kam misionáři nezbloudí
kde možná žijí jen kmeny, co se modlí
k růžovému rackovi
až je najdeme, připojíme se k nim...





Caribbean Blue



-

alternativní popis obrázku chybí















Racek růžový (Rhodostethia rosea) skutečně existuje. Je to malý arktický druh racka, jediný druh monotypického rodu Rhodostethia. Hnízdí na severní Sibiři a přilehlých ostrovech. Malá a zřejmě nestálá populace také v Severní Americe a Grónsku.

Zdroj :