Až svým pohledem rozhýbáš bezvětří,
slunce a měsíc
narazí na ostří zemské osy,
jen hvězdy rozbrázdí tmu...
ve spěchu převléknu si šaty,
sklopím oči... potom ti snad
řeknu
co pro mě znamenáš
La Petite Fille De La Mer ( Vangelis )
Až svým pohledem rozhýbáš bezvětří,
slunce a měsíc
narazí na ostří zemské osy,
jen hvězdy rozbrázdí tmu...
ve spěchu převléknu si šaty,
sklopím oči... potom ti snad
řeknu
co pro mě znamenáš
La Petite Fille De La Mer ( Vangelis )
Víš, kolik štěstí vejde se do dlaní
když za ruku mě bereš?
pod široširým nebem víc než
světla slunce
a v odlesku mléčné dráhy hvězdy v něm!
zahrady provoněné jasmínem,
tlesk modrého deště,
bílá srst oveček,
a všechno, co lze si jen představit.
Naučil jsi mne v lásku nevěřit... to bolí...
i tak skrz tvoje dlaně vidím
tajuplné nahé srdce,
něžné, smělé,
setkání odvahy a víry...
jsme jen, že jsme se shledali...
šeptám
milý
_