(Etten)
Milý Theo!
Připojuji několik řádek, poněvadž Ti naši píší, neboť jsem myslel, že bys též jistě rád ode mne slyšel, co vlastně dělám.
Neprší-li, chodím každý den do přírody, většinou do vřesoviště. Studie kreslím dost velké, jak jsi už některé viděl při své poslední návštěvě. Tak jsem mezi jiným udělal chalupu v het Heike a též stodolu s mechovou střechou na Roozendaalské cestě. Nazývají ji tu protestantská stodola.
Snad si vzpomínáš, co tím míním. Potom mlýny přímo tam naproti pastvě a jilmy na hřbitově.
A také kresbu drvoštěpů, kteří jsou zaměstnáni na rozsáhlé rovině, kde byl vykácen velký jedlový les. A dále se pokouším kreslit předměty, jako káru, pluh, brány, grakaře atd., atd.
Kresba s drvoštěpy se mi poměrně nejlépe podařila a myslím, že by se ti líbila. Ještě toto léto přijede sem snad na nějaký čas Rappard, mám od něho dopis.
V duchu stisk ruky.
Zcela Tvůj Vincent.
Milý Theo!
Už je čas, abych Ti opět napsal pár slov.
Představ si, byl tu Rappard, asi 12 dní, a teď opět odcestoval. to víš, že Tě pozdravuje.
Hodně jsme spolu chodili na vycházky, mezi jiným několikrát do vřesoviště u Seppe k tak zvanému Passievaartu, velkému močálu. Rappard tam namaloval velkou studii (1 m x 0,50), jež byla velmi pěkná. Jinak udělal asi 10 malých sépiových studií, také v Liesboschu. Zatím co maloval, udělal jsem perokresbu jiného místa močálu, kde rostlo mnoho kosatců (u Roozendaalské cesty).
Byli jsme spolu také v Prinsenhage, ale strýc ležel v posteli a opět mu není dobře. Rappard přece jen dělá, myslím, v práci pokroky; podle toho, co jsem se od něho dověděl, získal doma pěkně zařízený atelier. Tento týden odchází do Loosdrechtu, kde se hodlá zdržet měsíc. Také pracuje pravidelně a hodně. Dostal jsem Casagnovo "Pojednání o akvarelu" a teď je studuji; i když nebudu dělat akvarely, přece tam najdu mnoho na př. pro sépii a inkoust. Neboť jsem až dodnes pořád kreslil výhradně tužkou, perem vytahoval a opravoval, v případě potřeby rákosovým perem, s nímž se lépe pracuje.
Co jsem nakreslil v poslední době, vyžadovalo tento způsob práce, poněvadž to byly takové náměty, kde bylo třeba hodně kreslit a přitom také perspektivně, bylo to totiž několik řemeslnických dílen ve zdejší vesnici, kovárna, truhlářská dílna a výrobce dřeváků.
W. teď odcestovala a to mě mrzí, velmi dobře seděla modelem; mám její kresbu a ještě jedné dívky, jež tu byla na návštěvě. Nakreslil jsem tam šicí stroj. Dnes už neexistují kolovraty, a opravdu je to škoda pro malíře a kreslíře; jejich místo však zabralo něco jiného, co není méně malebné, a to je šicí stroj.
Jak je to vlastně letos v létě s Tvým příjezdem, není na něj naděje? Doufám, že něco z toho bude.
Rappard má asi v Loosdrechtu vlastní malý člun; to je moc pěkné.
Z Loosdrechtu chce jet do Gelderlandu. Tuže rád by se s Tebou jednou setkal, slíbil jsem mu, že mu oznámím, přijedeš-li a kdy, dozvím-li se to předem, poněvadž by se pokusil zařídit si to tak, aby Tě uviděl.
Nevím, vrátí-li se opět do Paříže. Vůbec se o tom nezmiňuje. Nevím, znamená-li to, že na to už nepomýšlí, nebo zdali naopak tajně osnuje svůj plán. Uvážím-li okolnost, mimo jiné stejně významnou, že je mu teprve třiadvacet let, neudivilo by mě, kdyby tomu tak bylo. Doufám, že mi určitě napíšeš, budeš-li mít chvilku kdy. Byl bych Ti velmi povděčen, kdybys mi příležitostně obstaral katalog Salonu.
Rappard si opatří, jak říkal, všechny knihy od Cassagna. Ještě se hmoždí s perspektivou a já nevím o lepším léku na tyto bolest; já aspoň, kdybych se tím sám vyléčil, děkoval bych za to těmto knihám, totiž praktickému užití jejich theorie. Ale praktické použití si člověk koupit nemůže, kdyby tomu tak bylo, měly by ty knihy asi větší odbyt.
Nuže sbohem, se stiskem ruky
Zcela Tvůj Vincent.
Milý Theo!
Ačkoli jsem Ti psal teprve před nedávnem, chci Ti tentokrát říci přece něco více.
V mém kreslení nastala totiž změna jak ve způsobu práce, tak v jejím výsledku. Podnícen také lecčíms, co mi Mauve říkal, začal jsem znovu pracovat podle živého modelu. Mohl jsem pro to získat různé osoby, mezi jiným na štěstí též dělníka Pieta Kaufmanna.
Pečlivé studium, vytrvale opakované kreslení podle Barguova "Exercices au fusain", poskytlo mi lepší názor na kreslení figur. Naučil jsem se odměřovat a vidět a hledat velké linie, takže co se mi dříve zdálo zoufale těžké, nyní se ponenáhlu, díky Bohu, stalo možným.
Pětkrát jsem kreslil v různých posicích sedláka s rýčem, dvakrát rozsevače, dvakrát dívku s koštětem. Kromě toho ženu v bílém čepci loupající brambory, pastýře, opřeného o hůl a konečně starého nemocného sedláka, sedícího na židli u krbu, s hlavou v dlaních a s lokty opřenými o kolena.
Při tom ovšem nezůstane, poněvadž když už se pár ovcí dostane přes lávku, následuje pak celé stádo - kopáče, rozsevače, oráče, muže a ženy musím nyní kreslit bez ustání, právě tak, jak to dělali a dělají mnozí jiní. Teď už nestojím před přírodou tak bezmocně jako dříve.
Z Haagu jsem si přivezl křídy ve dřevě, rovněž tužky; pracuji s tím hodně. Začínám se vpravovat do malování štětcem a těrkou, sepií a tuší a tu a tam trochu barvou. Kresby, jež jsem udělal v poslední době, jistě se velmi málo podobají předešlým.
Jsou velké asi jako list z Exercices au fusain. Co se týče krajiny, domnívám se, že tím nikterak neutrpěla, naopak získala.
Připojuji několik malých skizz, aby sis udělal o tom představu. Lidem, kteří mi sedí modelem, musím ovšem zaplatit, sice nikoli moc, ale ježto se to denně opakuje, je o jedno vydání víc, pokud se nedostanu k prodeji kreseb. Poněvadž se mi však málokdy figura úplně nepodaří, už se mi, jak se zdá, poměrně venkoncem výdaje za modely vyplatí; neboť teď si může jistě každý, kdo se naučil figuru uchopit a udržet, aby na papíře pevně stála, něco vydělat. Netřeba Ti ovšem říkat, že Ti posílám tyto skizzy jen proto, abych Ti naznačil myšlenku postoje figur; načmáral jsem je dnes docela narychlo a pozoruji, že by se tu dalo mnoho vytknout proporcím, nesporně víc, než u skutečných kreseb. Dostal jsem pěkný dopis od Rapparda, jenž asi pilně pracuje; poslal mi velmi pěkné skizzy krajin.
Přál bych si, aby sem ještě přijel na několik dní.
Toto je oranisko či strnisko, na němž lidé ořou a sejí; udělal jsem podle toho dost velkou skizzu s přicházející bouřkou.
Obě další jsou malé skizzy posic kopáčů, doufám, že jich ještě nadělám mnoho a různých.
Jiný rozsevač má koš.
Úžasně rád bych měl modelem ženu s košem na satbu, abych vystihl posici postavičky, kterou jsem Ti z jara ukázal a kterou vidíš v popředí první skizzy. Konečně podle slov Mauva "továrna jde naplno".
Můžeš-li a chceš-li, pak nezapomeň na papír Ingres, barvy nebíleného plátna.
Brzy mi napiš a v duchu přijmi stisk ruky.
Zcela Tvůj Vincent.
