pátek 13. prosince 2019

Ji a Ním

Dokonalý svět.


Sluneční paprsky prorážely chuchvalce mlhy,
když úsměv rozžehl oči,
živorodý_
naučil Ji dýchat,
objevovat,
co přebývá ne v příbytku nebes,
ale v duši je bezmezné, barvami hýří a bují:
čip čip - všude jen ptáci!

Když ji bral za ruku,
na mžik uvěřila,
 srdce prosté pochyb,
na holých dlaních usedl čas. 

Mlč jen!" smála se
a spolu s Ním vykročila
pěšinou mezi šuměním lip,
ozvěnou za nehybnou tmou,
až kam silnice nevedou,
za prostor načrtnutých snů,
kde začínal tajemně křehký svět,
kde i na jaře padají sněhové vločky,
jež bolavé smutky přikryjí bílým tichem...

_



Max Richter - Dona Nobis Pacem 2

2 komentáře:

  1. Jo, tak jo,to můžu a když zas stejné téma, tak jinak, a tak dále, a když to bude tak, vyhrála jste, jak jinak! Hezké dny, zahoďte provazy a bude Vám fajn!
    M.B.

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji, pane Bukovecký, tenhle můj text jsem vůbec neměla v plánu, ani žádný jiný. Ale náhodně si původní verzi někdo otevřel (vidím to v přehledu statistiky), jinak bych se k němu nevracela, a tu mě napadlo, že je textu škoda, že v něm jakási myšlenka je, jen tehdy jsem ji zpracovala velmi syrově, prvotní u mě bylo vyjádřit prožívanou emoci. Tož jsem se textu po dlouhé době znovu chopila (popravdě, hodily se mi tam i ty sněhové vločky vzhledem k nynějšímu zimnímu období) a přiznám se, trvalo mi celé dva týdny, než jsem těch pár slov a vět dala do podoby, kterou jste nyní četl. Jsem za text ráda a v doprovodu hudby jej vnímám pozitivně, ze života, ač svým způsobem je spíše esoterický.

    Mnohokrát děkuji, a hezké dny, vážený pane Bukovecký :-)

    OdpovědětVymazat

Ke komentářům "bez přihlášení" lze použít "Komentovat jako: Anonymní"