středa 23. prosince 2015
Paní Tužka a její sonet
Zatoulaná sněhová vločka.
Šero se prochází krajinou,...
a padá chladný sníh.
Na dlaních vločky se rozplynou,...
jsou jenom kapky z nich.
Však jedna kráska ledová,
našla si cestu do pramene vlasů.
Tajemně do uší zazpívá
z promrzlých partesů.
Vznáší se, tančí po vlasech.
Píseň je líbezná o citech.
Zadržet musíš horký vzdech.
Po něm bude jen kapičkou rosy,
co pláče,... a o lásku prosí,
ztracená v čase polární noci.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Děkuji, mockrát děkuji, paní Tužko.
OdpovědětVymazatNesmírně si Vašeho sonetu považuji, zkouším si Vás představit, když jste jej psala... je milý a křehký, myslím, že jste si přála potěšit... :-)
Krásné Vánoce, milá paní. A ozvěte se tu na blogu častěji, prosím, budu jen a jen ráda. Vanilkově rohlíčkový den! :-)
Je suis, Já su, Já jsem
OdpovědětVymazatsněhová vločka
(příležitostně i zatoulané, divoké zvíře)
Do Nového Roku s pozitivními náboji
přeje
p.k.
Tužka napíše pro paní Helenu,....jsem poctěna,...jsem potěšena Vaší velkorysou přízní.
OdpovědětVymazatAno, chtěla jsem Vám napsat sonet, od podzimu jsem hledala motiv,...a pak mi tulák Kazan udělal velikou radost,...které pár okamžiků předtím předcházel veliký strach. Následná úleva, že vše dobře dopadlo, se přetransformovala v několik desítek řádek rymů. A z nich jsem sestavovala další sonety.
I tento,....přeji šťastné dny příští,...se štěstím se vyhnete problémům všeho druhu.
Přání posílám i pro pana pk.
Tužka.
Milá paní,
Vymazatze srdce Vám děkuji :-)
Hodně štěstí v novém roce, a těším se, že se s Vámi opět budu shledávat, buď tu, anebo Vás číst na blogu pana Klána. Děkuji, krásný nový rok!