a nevím proč,
myšlenky vynořují
dávnou fotografii.
Jsem Žabka,
plachý úsměv ve tváři,
rozcuchané vlasy gumičkou sepnuty,
modře tepláková mikina,
i když fotka černobílá,
okno v Solenicích.
Tam za tím oknem,
někde v trávě,
schovaný obživlý kamínek.
Trilobit.
Brázdil dnem moří,
propastmi věků doplul mi do dlaní.
Vzpomínka zůstala,
a cosi dnes uvnitř svírá
otázka zastřená.
Jestli pak někdy zbude i po mně,
namísto schránky, ulity, kamene,
v tišinách vánků myšlenka:
Žila dívka,
a moc si přála
zpívat a tančit,
darovat cit...
můj názor na poezii, a tak je to správné, nikoho nezajímá, ale přesně takovou mikinu mám od Marshall's, s kapucí i bez; fotka je max. 5 let stará!
OdpovědětVymazat:-)hezký den, Žabko
p.k.
Ano, jasně, 5 let, vždyť čas je relativní. Obzvláště tehdy, když nepřestáváme snít a věřit v úžasná a fantastická dobrodružství!
Vymazathttps://www.youtube.com/watch?v=Gf1WT8VEZxk
Limahl - Never Ending Story
:-)) děkuji za názor!
Hezký večer, p.k., mám velkou radost :-)