Poslouchej tiše,
... slyšíš?
Kapky deště.
Padají.
Pleskají o zem.
Nebe pláče.
Oplakává včerejší den.
Uťatý sen.
Slzy vpíjí zem.
Z podzemních vod
mořský koně
jak mamuti velcí
bez hlavy vyplouvají,
splašení běží
k jeskyni s pazourkem.
Křísím plamen.
Jsem přece Žabka
od Dolních Věstonic,
dívka,
i když již tolik let,
tisíce a tisíc,
s hořícím srdcem.
Krvácím.
Sním,
Z podzemních vod
mořský koně
jak mamuti velcí
bez hlavy vyplouvají,
splašení běží
k jeskyni s pazourkem.
Křísím plamen.
Jsem přece Žabka
od Dolních Věstonic,
dívka,
i když již tolik let,
tisíce a tisíc,
s hořícím srdcem.
Krvácím.
Sním,
sním o něčem,
co nelze vrátit,
povědět,
jen já vím...
Poslouchej tiše,
... slyšíš?
"Dej Vlčka!"
Zachraňme sen.
Na světě jediný.
povědět,
jen já vím...
Poslouchej tiše,
... slyšíš?
"Dej Vlčka!"
Zachraňme sen.
Na světě jediný.
když pazourek, tak ne kočičí
OdpovědětVymazatprosím
mamutí řízky k obědu
žabí stehýnka k večeři
dým sporáku v kuchyni
dovádí vzpomínky
na tchýni
omylem sežranou smečkou vlčí
konečně mlčí
tak povídám si s břichem hladným
když vaříš kolem krokem ladným
(verše neznámého básníka z období paleolitu)
p.k.
Až seženu hrnec či pánvičku na mamuta, zkusím řízky usmažit... když je mohl jíst básník z období paleolitu, proč bychom je nemohli okusit také :-))
Vymazathttp://1url.cz/5UTT
Děkuji za fantastický překlad veršů z pravěku, puff !! milý p.k. :-)
Hezký večer :-)