Kolik vroucí touhy a teskných přání
s večerem bloudí
po zčernalém nebi
Ten
na něhož čekala jsem
nepřichází
nad obzorem táhlá mračna plují...
...
Tím či oním trápím se
snad pro opuštěnost naděje...
a z oblohy déšť se lije
jakoby byla bezedná...
až paprsek slunka
zčistajasna
mou mysl k úsměvu rozechvěje
k obzoru bílá husička vzlétla...
<(")
řekla bych , že jsi jemná bytost...
OdpovědětVymazatbásněnka:-)
Víš, kdo je šťastný?
VymazatKdo není šťastný sám...
.. mám radost z Tvojí návštěvy, milá Básněnko, vítám Tě :-))
Děkuji :-)