Šanžán
Nitky košile China silk, jsou divoké od hedvábných můr
Hází šanžán, když opírám krásnou Rúth o kmen moruše
Teče z ní šarlach, den skončil, za keři zmlkla rušná ulice
Dá mi polibek, jeho blín, vzdech plný viny, něco skrývá
Zítra jedu pryč, nekřič, nemůžu za to, všechno si vezmi
To rodiče, našli zem zaslíbenou, alou, jsem příliš mladá
Jdeme pod platan, chci být žena, čerň nebe leží na listí
Můj milý, jsem si jistá, všechno hází barvy, jako by byly
Na pouti světem, už jdou léta, popel a démanty, věř mi
Tak tohle jsem chtěla, a neplač, možná jedna hvězda
Podívej se na ni, jestli nejsem jednou z nich
Bach - (Concerto A. Marcello) - BWV 974 - Adagio
4TET - Ještě Tě Mám Plnou Náruč
Děkuji Vám, pane Bukovecký, za sdílení...
OdpovědětVymazat.. nejdůležitějším, co si životem neseme, je schopnost milovat, a být milován... a snad, možná fantazíruji, ale věřím, každá myšlenka, každé slovo, které kdy bylo vyřčeno, zanechává stopu, nesmazatelnou, zašifrovanou zákony pohybu vesmírných těles, ale i nejlehčích atomů.. stačí vynalézt tu správnou a výkonnou techniku, a ona slovo převede, vrátí zpět do života, dá na okamžik prožít, co jsme kdysi cítili, čím jsme žili... a to je možná smyslem básní! alespoň ony, nikdy neodejdou...
OdpovědětVymazatHelena Zaurak
VymazatNebyly to jen čisté tóny J.S.Bacha, které vynikly z poztrácených kudrlinek jeho baroka, zdálo se mi také, že malíř ztvárnil údiv nad nekonečnou krásou, když oba mysleli na člověka.
4TET
Nejdříve jsem si pustil hymnu. I když jsem měl pocit, že zpívají kastráti, zkusil jsem Dům holubí, teprve potom, dárek. Díky, jako vždy jste vybrala, to nejlepší.
Vážená paní, ještě jednou děkuji! Udělala jste mi radost. Píšu to v probuzeném ránu, čekám kočár imaginace, jinak ani nemůžu psát, vyhlížím popeláře, protože až pak, můžu, když hlomoz popelnic vyžene démony špatných dnů, a úplně u nás rozjasní.
Milan Bukovecký
:-)) jsem moc a moc potěšena, to já děkuji, pane Bukovecký.
VymazatMám radost.
Hezký večer :-)