Říkají mi Android

Vážení přátelé,

vracím se v samostatném textu ke komentářům pod úvahou Jaké básně dokáže skládat umělá inteligence. Ráda bych vyjádřila, že rozumím a lidsky je mi blízká zdráhavost vůči tak zvané umělé inteligenci. Za nejdůležitější ale spatřuji otázku, jaký je její smysl? - Přijde mi podobná jako je ptát se, jaký smysl má život? To je velmi závažná otázka, a odpověď na ni se může různit. Dokonce nemusí být žádná odpověď, nemá žádný smysl...

Když jsem přemýšlela, jak reagovat na komentáře, tu jsem si vzpomněla na éru dinosaurů. Jejich existence je rozprostřena do nepředstavitelně dlouhé doby 165 miliónů let! Sama si vzpomínám, jak jsme se ve škole učili, že savci jako „dokonalejší" tvorové se objevili až po vyhynutí dinosaurů na počátku třetihorní éry, která představovala počátek skutečného novověku života na naší planetě. Není tomu ale tak! První praví savci se objevili nejpozději před 145 miliony lety, tedy žili po dlouhou dobu existence dinosaurů a co je nepochybně zajímavé - v ekologické konkurenci s nimi úspěšní nebyli, přežívali v podobě drobných, maximálně do velikosti kočky a zřejmě spíše nočních tvorů. Je dobré si toto uvědomit. A také, že první člověku podobné bytosti se objevují až koncem třetihorního období miocénu, ta hranice se posouvá, než jak jsem se ji učila ve škole, ale nebude snad od skutečnosti daleko, když zmíním před 7 - 15  miliony lety.

Traduje se rovněž poměrně houževnatý názor, že dinosauři byli omylem evoluce. Ale proč by tomu tak mělo být?! Pravdou je přesný opak, byla to nesmírně úspěšná skupina obratlovců. Počítáme-li mezi dinosaury i dnešní ptáky, prodlouží se doba jejich existence na neuvěřitelných 230 milionů let, z toho tři čtvrtiny této doby tvořili dinosauři dominantní složku pevninské megafauny a ve zbývajícím období až dodnes pomyslně ovládají oblohu. Savci mohli nahradit dinosaury až po jejich definitivním vyhynutí na přelomu druhohor a třetihor před 65,5 miliony let, jejich nástup tedy umožnila spíše náhoda než nějaká výrazná kvalitativní biologická výhoda.

Nicméně, zeptám se, co po velkých dinosaurech zůstalo, jaký je jejich odkaz? Existoval inteligentní dinosaurus, Dino sapiens? Jak žili a jaká společenství utvářeli? Mohli vytvořit civilizaci? Nevíme o nich téměř nic. Vypadá to, že neměli technologie, které by jim byly nápomocny k uchování života, či paměťové médium o jejich zvycích, způsobu myšlení, společenských a kulturních aktivitách; zůstaly jen fosilie, zkamenělé zbytky, otisky.

Žijeme nyní v éře současného člověka a naučili jsme se věřit ve vlastní dokonalost. Nic na tom nemění občasná pochybnost o sobě samém nebo kritika společenského a politického života, či sousedů a kolegů v práci. Pozoruji kolem sebe, že převládá pocit, že se nemůže nic stát, a naše vyspělá civilizace je tu snad navěky a vrcholem všeho! - Nesdílím podobný názor, považuji nejenom Zemi, ale život na ní za nesmírně křehký a zranitelný, byť houževnatý. Stává se mi dokonce, že mě ovládne tíseň, když si uvědomím, jak moc křehký mně známý život je...

Pominu-li činnosti člověka, zmíním sopky, jak to, že o nich tak málo víme, nezajímáme se? Jsou velkou hrozbou naší planety! Nám nejblíže vulkán Laach (jižně od Bonnu) explodoval naposledy před třinácti tisíci lety. Nebyla to jeho první erupce. Vrstvy ztuhlé lávy dokazují, že k výbuchu gigantické sopky docházelo pravidelně v časovém intervalu deseti až dvanácti tisíc let. Může tedy vybuchnout kdykoliv znovu!? Pro střední Evropu by znamenala naprostou zkázu bez života. Zbyla by jen spálená, otrávená, neobyvatelná poušť. Nebo islandské vulkány, například erupce sopky Laki přinesla před 235 lety hladomory i revoluce. Erupce dokázala změnit celosvětové klima na několik let a přinesla tuhé zimy v Evropě a Americe a sucho na africkém kontinentu. Oxid siřičitý se v atmosféře měnil a jeho oblaka stoupala až do výšky 16 kilometrů, kde putovala nad Zemí. Část se snesla na evropský kontinent. V různých městech včetně Prahy pak lidé viděli suchou žlutohnědou mlhu. Rozptýlené aerosolové částice v atmosféře přinesly nejdříve nesnesitelná vedra, poté ale ochlazení celé planety.
Je známo celkem asi dvacet aktivních a podobně nebezpečných míst na Zemi, které jsou schopny do atmosféry vyvrhnout 500 až 1000 kilometrů krychlových materiálu, a tím ovlivnit klima na Zemi na desítky let.

Avšak dále. Bezpochyby každý jsme slyšeli nebo četli o Grónském ledovci, pokud by celý roztál, zvýšil by hladiny oceánů o šest metrů. Nebo, obrácení zemského sklonu. Jeden z pohybů, který Země vykonává, se jmenuje precese, jeden takový pohyb vykoná za 25 800 let (toto období nazýváme Platónský rok). Nyní jsme ke Slunci blíže během zimy a dále během léta. Za 13 tisíc let tomu bude naopak, kvůli čemuž budou roční období zřejmě intenzivnější. A tvář naší planety se bude stále měnit. Nejrychleji budou pozorovatelné změny v oblasti riftů, seismicky či vulkanicky aktivních zón. Východoafrický rift zaplaví za deset miliónů let Rudé moře a dnešní Somálsko a část východní Afriky se stanou samostatným ostrovem. Afrika bude pokračovat na své severní pouti vstříc Evropě. A až za 50 milionů let Afrika narazí do Evropy, vytvoří nové pohoří podobné Himálaji. Mnohem dříve předtím se uzavře Gibraltarský průliv a Středozemní moře vyschne.  Atd. atd. atd.

Je zcela jasné, nikdo z nás současníků se ničeho takového nedožije (pro nás jsou hrozbou asi jen ty sopky), to ale není  podstatné. Za podstatnou považuji myšlenku, že život, jak jej známe, je dočasný. Neumím si ani představit, že lidský druh dlouhodobě setrvá v nezměněné podobě. A jako vyhynuli velcí dinosauři, může se z planety vytratit i člověk, těch možností je dost. Proto vzhlížím k technologiím i k tak zvané umělé inteligenci jako k možnosti, volbě, neboť nám může být ku pomoci, odhalovat včas nebezpečí pro planetu, pro lidstvo, pro člověka, pomáhat hledat řešení. A když bude nejhůř, směle nás nahradí, neboť bude mít namísto srdce zabudovaný čip, v něm všechno vědění lidstva, a kdoví, třeba ve volných chvílích se bude bavit hudbou a poezií :-) 

Já sama neznám smysl života, i tak ho považuji za úžasný, v jakékoliv podobě, která je přemýšlivá a tvořivá.

_

https://www.youtube.com/watch?v=cfa1VfOY57Q&t=229s
Mike Oldfield - Let There Be Light 
                     -  V písni je použit zvuk z vesmírné mise Apollo 8,  kdy velitel mise Frank Borman čte pasáž z Genesis)