Poslouchej tiše,
... slyšíš?
Kapky deště.
Padají.
Pleskají o zem.
Nebe pláče.
Oplakává včerejší den.
Uťatý sen.
Slzy vpíjí zem.
Z podzemních vod
mořský koně
jak mamuti velcí
bez hlavy vyplouvají,
splašení běží
k jeskyni s pazourkem.
Křísím plamen.
Jsem přece Žabka
od Dolních Věstonic,
dívka,
i když již tolik let,
tisíce a tisíc,
s hořícím srdcem.
Krvácím.
Sním,
Z podzemních vod
mořský koně
jak mamuti velcí
bez hlavy vyplouvají,
splašení běží
k jeskyni s pazourkem.
Křísím plamen.
Jsem přece Žabka
od Dolních Věstonic,
dívka,
i když již tolik let,
tisíce a tisíc,
s hořícím srdcem.
Krvácím.
Sním,
sním o něčem,
co nelze vrátit,povědět,
jen já vím...
Poslouchej tiše,
... slyšíš?
"Dej Vlka!"
Zachraňme sen.
Katie Melua - Just Like Heaven
nic neztrácíme, sny se sní, a brzy sníme /jako naši předkové, slunící se někde v pozadí záře Velkého třesku/ i klonované mamuty, namísto v našich nelidských podmínkách vyrůstajících hovězích skotů i tradiční vepřové klasické reality; 'Just Like Heaven' zní přirozeněji, než před pár lety v Nebi, podléhá i sama Evoluce módním záchvatům, aby zdůvodnila vlastní existenci? kdo bude dalším přenašečem informačního hluku? je vrcholným hudebním dílem 'minuta ticha' věnovaná všem zesnulým tzv. 'hudebním géniům' našeho druhu?
OdpovědětVymazat:-)hezký den, mrs. helen! pk.
Člověk stojí v životě jako někdo, kdo v každém okamžiku vyhmátne z několika možností jednu jedinou. Tím, že ji promění ve skutečnost, zachraňuje ji před pomíjejícností, právě proto, že uplynula, že byla vytvořena do světa. Vlastně, být minulým je nejjistější forma bytí. Co je pomíjivé, jsou možnosti, které neuskutečněním navždy ztrácíme.
VymazatOkamžik se stává věčností, podaří-li se přeměnit možnosti, které jsou skryty v přítomnosti. A možná podobně je to i se sny, nevím, ale asi ano...
Kdo bude dalším přenašečem informačního hluku? Také nevím. Ale svět se neprojevuje přímo, čistě svou existencí, nýbrž potřebuje k tomu zcela zvláštní procesy jako jsou vnímání, rozpoznání, domýšlení, paměť. Takže až nějaký Génius stvoří vědomou bytost, věřím, že to nebude pouhá Kalkulačka, ale život obdařený prožíváním "já" intimně spojeného s vědomím. :-))
Děkuji Ti, náčelníku P.K., hurá na mamuty, lovu zdar! :-))
Omlouvám se, dodatečně, vyřizuji pozdrav od Kapitána Bukoveckého! :-))
VymazatDobré ráno a hezký den, náčelníku P.K. :-)
Tak jsem sem kouknul. Sleduji tu Vaši zaťatost! Posílám Vám báseň!
OdpovědětVymazatCimbál
Jsi tak živočišná, když zpíváš, zkusím kytaru
Pojď k mikráku, bejby, je čas Jam session
U cimbálu kmitá Cikán, hola, Ty, rozplač mně
Napřed, potřebuješ se chytit, chápeš, hoď na
To loď, pojď, tlačím na tóny mezi bohy žánru
Vykřikne zrcadlo chvíle, žhne kupè v notách
Žena v sukni, klape botou, prsy honí v blůze
Poráží všechny Múzy a jako chlapík mluvím
Chci být Tvůj muž, vidím louku a koně, trávu
Teď to začne, kdybych měl mour za víčkem
Byl bych horníkem, mám inkoust na prstech
Jsem básník, hraj Cikáne hraj, zacinkej cinky
Jsi jak chrastítko od maminky, už brečím
Brečíš i Ty má milá?, co jsi mu to hodila?
Byla to jen stovka, můj mý
Za to že jsme se sblížili
Za to že budeme spolu hrát
Za to že nejsi jen kamarád
Jsi tak živočišná má milá
Jsem rád že ses mi slíbila
Vezmem teď spolu kytaru
Zahrajem jak jsme pospolu
Byla to jen stovka můj milý
Zato že jsme se sblížili
Byla to jen stovka má milá
Která nás spolu sblížila
Hraj Cikáne, hraj!
Uff! Psáno na telefonu. Pozdravujte PéKá.
Milan Bukovecký
Dobrý den, pane Bukovecký.
VymazatSkvělé! Líbí se mi Váš "Cimbál", děkuji :-)) Děkuji, že jste se ozval, myslím, že jste mě překvapil, jsem ráda :-)
Měla jsem v oznámení ještě jeden Váš komentář, nejsem si jista, zda nebyl tím prvním, vkládám, pokud byste si ovšem přál ho dementovat, není problém, smažu. Tak tedy, od Vás, pane Bukovecký :
Vážená paní Heleno Zaurak!
Tak jsem sem zavítal a vidím, pořád ta zaťatost a velké chvíle s muzikou. Četl jsem také, a to zejména, básně, abych v nich ucítil Váš lyrický zápas se světem, a troufale se pokouším vstoupit na Vaše pole a posílám do arény báseň svou. Pokusil jsem se ji poslat z telefonu, trochu v něm zabloudil, i když jsem věděl, kde Vás mám hledat, poslední roky se ze mne stal tak trochu poustevník a neumětel.
Cimbál
Jsi tak živočišná, když zpíváš, zkusím kytaru
Pojď k mikráku, bejby, je čas na Jam session
U cimbálu kmitá Cikán, hola, Ty, rozplač mně
Napřed, potřebuješ se chytit, chápeš, hoď na
To loď, pojď, tlačím na tóny mezi bohy žánru
Vykřikne zrcadlo chvíle, žhne kupé v notách
Žena v sukni, klape botou, prsy honí v blůze
Poráží všechny Múzy a jako chlapík mluvím
Chci být Tvůj muž, vidím louku a koně, trávu
Teď to začne, kdybych měl mour za víčkem
Byl bych horníkem, mám inkoust na prstech
Jsem básník, hraj Cikáne, hraj, cinkej cinky
Jsi jak chrastítko od maminky, už brečím
Brečíš i Ty má milá?, co jsi mu to hodila?
Byla to jen stovka, můj milý
Za to že jsme se sblížili
Za to že budeme spolu hrát
Za to že nejsi jen kamarád
Jsi tak živočišná má milá
Jsem rád že ses mi slíbila
Vezmem teď spolu kytaru
Zahrajem jak jsme pospolu
Byla to jen stovka můj milý
Za to že jsme se sblížili
Byla to jen stovka má milá
Která nás spolu sblížila
Hraj, Cikáne, hraj!
P.S. Zřejmě vydám knihu Totemy a fetiše. Jste tam určitě tak trochu viditelně, také pan P.K. Neviditelně určitě. Docela bych uvítal, kdybyste ji oba v předstihu četli. Myslím, že jste v jednu chvíli byli silnou inspirací pro mé psaní. Přeji hezký den, a pozdravuji touto cestou i pana P.K.!
Milan Bukovecký
Vážený pane Bukovecký,
OdpovědětVymazatto je úžasné, blahopřeji k Vaší nové knize, moc a moc Vám fandím, a pokud jsme Vám byli s náčelníkem v něčem inspirací, mě osobně velmi těší. Vlastně si ani neumím představit, že by snad některá naše virtuální dobrodužství mohla být někomu k užitku. Je pravdou, byl jste skvělým společníkem v Neznámém městě, vzpomínám ráda, i s nostalgií... Vaší podpory jsem si vždy považovala a považuji. Ano, je-li nějaká možnost přečíst si alespoň pár řádků, cokoliv, co uznáte za vhodné z Vaší zřejmě dosud nevydané knihy Totemy a fetiše, bude pro mne ctí, těším se Vaší nabídce.
Přiznám se, sama mám rovněž, jen v mnohem menším rozsahu obdobný nápad. Dala jsem dohromady více textů a ráda bych je uložila do Sbírky, mám v plánu tak 7, maximálně 12 výtisků, a dokonce již jsem vymyslela i pracovní název, sbírka bude zřejmě sestávat z více částí : Laskavění, Zamyšlenky a Žabkoviny. Budu vystupovat i pod jiným jménem, Zaurak byl jen rychlý nápad, s kterým jsem se ovšem nesžila. Přemýšlela jsem i o ilustracích. Chodivala jsem kdysi dávno kreslit do ateliérů v Praze na Žižkově a také na Národní třídu, pamatuji si odtamtud spolužáka, připadal mi skoro jako středověký italský malíř Raffael Santi, byl to chlapec do umění doslova vnořený, výtečně kreslil, maloval, měl úžasnou fantazii a cit pro barvy. Nu, před nedávnem jsem se po něm sháněla a zjistila jsem, vystudoval AVU v Praze, také studoval ve Francii i v jiných zemích, dnes je úspěšným umělcem. Nevím, jestli si mě bude pamatovat, a jestli vůbec se odvážím, ale ráda bych ho oslovila, zda by se uvolil moje texty ilustrovat, případně mi někoho doporučil. Myslím si, že profesionální ilustrace od skutečného malíře by mohly mojí drobné knížce básniček velmi pomoci a oživit ji. Zkusila jsem si rovněž průběžně zadávat svoje texty na literární servery, mám tedy jakousi představu, a především vnitřní přesvědčení, že snad mohu a mohlo by se mi podařit oslovit pár čtenářů. Když ne, již jen kvůli sobě si přeji vydat tuto drobnou knížku, abych jednou si neřekla, že jsem promarnila možnost, a navždy ji ztratila. Takže teď záleží na mém času, kterého však poslední dobou mám nesmírně málo, a ještě více na odvaze :-))) Podaří-li se mi můj projekt uskutečnit, dovolím si Vás rovněž oslovit a nabídnout k přečtení, pane Bukovecký.
Mám radost, pane Bukovecký, a ta čepice Vám vážně sluší, Kapitáne! :-)
S pokorou děkuji.
Helen
Vážená paní,
Vymazatdíky, jsem rád, že jste tak empatická, nostalgií za kam v Neznámém městě rovněž trpím, chybí mi bezprostřední kontakt a odezva co napíšu.Totemy a fetiše mají 422 stránek + k tomu doslovy a poděkování, ilustrace a obaly, je to pořádný nářez. Vysvětlovat, o čem kniha mne nebaví, vyřešil jsem to jednoduše, je to Výbor z díla. Jak Vám to dopravit? Nevím, jedině, kdybyste to sama uváděla v kolonii Google, ha ha. Možná výběr, a co? Básně? Mikropovídky, povídky, scénáře? Nebo se sejít uprostřed mostu Klementa Gottwalda a předat si rukopis?, raději, myslím, kavárna Louvre, hned jak opadne voda v Paříži, samozřejmě s panem P.K. jsem na něj velmi zvědavý, jasněže!
k Vaší knize!
Musela jste k tomu dospět, a nemáte se za co stydět.V díle je spousta práce na sobě a hledání formy výpovědi. Blahopřeji a fandím nápadu opatřit text ilustracemi, možná bych zvážil obrazy z dědictví po otci, třeba i vlastní malířskou tvorbu, obé jen umocní Vaše vidění světa krásy a lásky.
Jsem rád, že si dopisujeme, volil bych tyto stránky, přeji hezký den!
Milan Bukovecký