úterý 28. července 2015

Z iluzí popelem

Když ztrácíš iluze,
jakoby končil svět,
a skrytý pramen duše
byl navždy umlčen.
Snad ještě hvězdy ochutnáš,
šumivé, vzdálené, slané jako slzy,
trpce hořké...

Zvláštní představy,
svět totiž končí neustále.

Budou-li z prsou rvát ti srdce,
budeš se smát?

Jsou někteří, a bůhví,
konec světa odvracejí,
láskou či hloupostí
(co se než navenek hloupě tváří),
nebo jim přeje náhoda?
Možná díky nim se Země dosud točí.

Tak nezoufej,
i ty křehkou vášeň řiď rozumem,
aby mohla žít každodenním zmrtvýchvstáním,
jako fénix vznést se nad vlastním popelem...

a pamatuj



vesmír není plochý...






Hans Zimmer - A Way of Life

Žádné komentáře:

Okomentovat

Ke komentářům "bez přihlášení" lze použít "Komentovat jako: Anonymní"