Je nekonečno podob,
jak být člověkem.
Ale jen jeden způsob
paradigma štěstí,
nikdy nelhat sám sobě,
zůstat otevřený.
Mají myšlenky křídla?
Bezpochyby ano,
k pochopení prostoru.
Ale vize jednoho
nepropůjčí křídla jinému,
vždy se budou lišit.
Jako není jedna Pravda,
i myšlenky se různí.
Jsme každý sám
v poznávání i chápání
světa a Života.
Hledáme-li však cestu
k lidem,
srdcím,
pak s láskou a trpělivostí,
ne nedůtklivostí,
ta je bránou do Země hořkosti.
Mají myšlenky křídla?
Bezpochyby ano,
z otevřeného okna slyším
cvrlikat vrabčáky
čimčarara čim...
...
OdpovědětVymazatorlíčci, vrabčáci, trilobiti
netovým prostorem vpřed se řítí!
tvoříte nové prostředí, snad možná i nebe
...
genialita i její protipól, dokážou snadno nalézat netušené asociace.
položíme-li k jejich oltáři dostatek materiálních, obecně uctívaných hodnot, snadno naleznou všeobecně známou cestu do Říma i Vatikánu; bohužel, do Mekky trefí jedině raketou.
za nejvyspělejší, ač se jí být nezdá, životní formu, považuji klasický kámen (odborné detaily úmyslně vynechávám).
obdivuji psychickou stabilitu, ignorující nadbytečné emoce, i fyzično, nepodléhající infenkcím ani jiným běžným okolním tlakům, včetně předčasného stárnutí, což je i u lidí známkou pravé kvality, HQ.
též odolává téměř všem nástrahám naší civilizace; přestože dochází k jeho častému zneužívání, přijímá úděl s moudrou pokorou i nadčasovým nadhledem: svému osudu neunikne, tak proč dělat zbytečné obstrukce?
hezkou neděli, vážená Helén
:-) p.k.
:-)) a také kačky s žabkami, reb kvak kvak!
Vymazatděkuji, milý p.k., za zajímavý komentář, ač s hlubšími myšlenkami, přesto nesmírně vtipně a decentně napsaný :-) .. ano, možná kdybychom tak měli některé vlastnosti kamenů, bylo by na světě lépe... já bych například ráda byla růženínem.. koupila jsem si před nedávnem v jogínské prodejně kámen z růženínu, nosívám ho na kožené šňůrce na krku, a je fantastický! nejen že jemně narůžovělou barvou působí zklidňujícím a vlídným dojmem, on také přijímá moji tělesnou teplotu, jakoby se stával součástí mne, ale když je mně chladno, vezmu-li kámen do zkřehlých prstů, úžasně hřeje a teplo mi zpětně předává, když by se jinak marně rozptýlilo do prostoru! přiznám se, mám ten kamínek ráda, ráda ho nosím :-)
.. nu, ale tvůj komentář ohledně kamenů mě zaujal i jinak, pane p.k. :-)
OdpovědětVymazatSnad dovolíš, shodou okolností jsem si dnes četla v jedné knížce, ke které se občas vracívám, je velmi zajímavá a autor (G.Edelman) v ní shrnuje poznatky o mozku.. přirovnává ho ke komplexnímu systému a pro srovnání např. zmiňuje ideální plyn a rovněž jeho opačný extrém dokonalý krystal, tedy kámen... co je zajímavé, u ideálního plynu je každá jeho částice nezávislá (nelepí se s ostatními) a při srážkách nedochází k žádnému zisku a ztrátě informace ("vzájemné informace"), nejedná se tedy o komplexní systém. Ani dokonalý krystal za komplexní systém nelze považovat. Takovou dokonalou pravidelnost, která je pro krystal typická, charakterizuje vysoký stupeň integrace a vzájemné informace mezi jednotkami. Jakmile je však známa tzv. prostorová grupa a struktura jedné molekulární buňky krystalu, pak přicházením k dalším buňkám krystalu už žádnou informaci nezískáme.
Mozek je jako komplexní systém rozdělen na menší, relativně nezávislé části, které se různí co do struktury a funkce. Díky různorodým neuroanatomickým spojením se však jednotlivé části v mnoha situacích stávají integrovanými. V ideálním plynu žádná integrace nenastává, a dokonalý krystal charakterizuje vysoká integrita, ale žádná variabilita.
Co mě ještě zaujalo k tématu, např. charakterizace nervového systému, tady cituji doslovně: Analyzujeme-li menší a menší části komplexního systému, zjistíme, že se odchylují od lineární závislosti integrace a projevují větší nezávislost, než je tomu u plně integrovaného systému, jakým je dokonalý krystal. V opačném případě, když z takovýchto částí tvoříme stále větší a větší podmnožiny, se tyto podmnožiny limitně blíží naprosto integrovanému systému. Právě tuto vlastnost můžeme zjistit v interagujících sítích mozku. Různé zrakové oblasti kůry se liší svými funkcemi (korová oblast pro orientaci, pro barvu, pro pohyb objektů), ale skrze propojení prostřednictvím reentry se stávají integrovanými, tj. projevují více unitárních vlastností, jsou-li vzájemně propojeny.
Vím, jsou tu odborné termíny, ale jako srovnání různých prostředí nebo systémů vnímám tuto ukázku výkladu zajímavou.. samozřejmě, nabízí se i částečné srovnání s počítači, ale to je v tuto chvíli nad moje možnosti chápání :-)
Moc a moc ti děkuji, pane p.k., jsem ráda za tvoje přečtení básničky a čas, který jsi mi věnoval, děkuji :-)
Hezký večer :-)