myriády prachu mračen ze světa smýt,
padající vodou z rozervaného nebe,
šumícím potokem od pramene,
divokou bystřinou,
hlubinami mělčinami,
řekou meandrující rovinou,
dravým proudem, co uhlazuje drsné skály,
jizvy vyřezává,
v propast nekonečna s třeskem padá.
Až všechen prach s sebou voda vezme,
plísní věků,
lhostejností,
těžká, kalná rozprostře se do gigantické delty ústí,
před oceánem života...
Ano, tolik bych chtěla prach světa smýt,
ale z očí mi jen slzy tečou.
Chopin Etude Op 25 No.12 (Ocean)
Petr KocourekBrrr, samá voda
Chtěla by se jen pokusit
prach z tohoto světa smýt
vodou rozervaného nebe
pramenícím potůčkem
divokou bystřinou měnící se v řeku
meandry bloudící krajinou
hloubící kaňony v prastarých skalách
do propasti vrhající mohutný vodopád
všechen prach světa bere s sebou
bahnem zanesená deltou gigantickou
v oceán života vyústí
chtěla by
prach našeho světa smýt
až z očí jí slzy jen tečou.
Petře Kocourku,
OdpovědětVymazat:-) děkuji... téma vnímám silné, ale neumím je dobře zpracovat, Tvoje se mi líbí!!
moc děkuji :-)