středa 1. ledna 2014

Modlitba

Vzývám Tě a prosím, duchu Země,
dopřej mi poznat Tvé tiché srdce,
tlukoucí pod vrstvou nánosu černozemě,
v níž hluboko zapuštěny
kořeny dobra a zla,
od věků navzájem propletené.

Jen ruce a jejich práce,
tak i usilující touha očistit se,
mohou dát pocítit radost
z úrody šťavnatých plodů zítřka,
lehkosti bytí v tíži Života.

Vzývám Tě a prosím, širé Nebe,
unášej mou duši s větrem,
nechej ji třebas bloudit,
osamělou, zdivočelou,
ale nedovol nikdy,
abych dopustila se bezpráví
na jiných,
tím i na sobě...
 
Vzývám Tě a prosím, mocná  Přírodo,
je mnoho ve mně člověkem,
však více  je dosud zvířetem,
dopřej mi poznat
nezávislost,
lásku ke svobodě,
jádro bytí
sama sebe.
 


.. ne, neumím psát básně, jen obyčejná slova touhy, představ, myšlenek...  a tak, mnohem lépe to umí (uměl)  zpěvák, jehož některé písně mi naléhavostí po jiném, nenásilném světě připomněly křehkost Mozarta, mám nyní na mysli Michaela Jacksona...


http://www.youtube.com/watch?v=XAi3VTSdTxU
 Michael Jackson - Earth Song



14 komentářů:

  1. Paní Helebo,
    já se také modlím, jen aby to Boží světlo v duších prozřelých ještě mělo chuť, čas i sílu zažehnout oheň pravdy i v srdcích bezbožníků. K tomu se modlíme, jistě se ráda přidáte, Váš Novoroční text to napovídá... Zbytek bude již na cestě osudu, Vám přeji nijak složitou ani komplikovanou, jak čtu z Vaší tváře tak ji jistě zvládnete i se všemí neznámými.
    **
    P.F.14 přeje Bridge

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helena Zaurak
      Děkuji za báseň, bloudím jejími slovy, děkuji i za taková monstra, jako byl Jackson, obé mně nutí snít svou dobu. Nebráním se tomu, i když stojím ve štěrku svých nálad, na noze mám outdoor kecky a v hlavě mi duní přesně vymezený Vivaldi nadělený do roztančených dnů Sluncem zalitého ledna. Připomíná 15 březen 1965, kdy se Čechy probouzí z dlouhé zimy, špinavé fleky sněhu už zmizely, Země vydechla syrovou vůní pole. Sedím vzadu na závodní Jawě 350 a držím se břicha rumburské lásky, která uplatila vojenskou policii, aby mně vyzvedla z vojenského vězení na zámku v Děčíně. Šílená jízda na pneumatikách drapák předjímala, co všechno mně čeká. Půl hodiny trvalo dostat se od vchodu do pokoje, aby došlo k odtrhnutí, Bože, Ona ke gramofonu, já k uherskému salámu, tikaly vteřiny oddechu, jak vzala z poličky desku v obalu a vyňala černý kotouč bakelitu počáraný rýhami kruhů. Stačil jsem uříznout špalek ze štangle a sloupnout slupku, když položila kovový flok přenosky na kotouč, aby škrábnul 4 roční období Antonia Vivaldi, zatím já ukousnul obrovský flák uzeniny. Bylo to jak ve zpomaleném filmu. Zuby mlely mdlou lahůdku, když mi strčila jazyk do pusy. Podruhé jsem zajel do salámu až při desce Malá noční hudba. Pak přišla Měsíční sonáta a tak dál. Do rána nezbylo ze štrycle nic, jen obrovské kudrny šlupek ležely na stole. Oblékal jsem se u vchodových dveří, když přinesla odměnu. Pecen chleba, pivo, flák uheráku. Na rozloučenou běžel Vivaldi, to jen aby mně polila husí kůže, a zježily se všechny vlasy na hlavě, jakmile se z jakéhosi popudu začala svlékat. Nezapomenu na její vyděšené rysy řecké bohyně, když zadrnčel zvonek a jeden z lítačky (vojenská policie) si pomáhal boucháním na dřevo, to jsme si nedomluvili, mladá paní, musíme ho předat, řičel. Pořád to ještě bylo Vivaldiho Jarní období, když mně vedli k džípu, mával jsem, tak ochrnutý, jako bych věděl, že už ji nikdy neuvidím.
      Neuviděl. Ten den utekla s jiným přes čáru.
      Opatrujte se!
      Milan Bukovecký


      Vymazat
  2. Pane Bridge,

    moc Vám děkuji, jsem moc ráda Vašemu zastavení se. Jen prosím, za sebe, jsem rovněž častokrát bezbožníkem, ani ve snu by mě nenapadlo zažehovat v jiných srdcích oheň pravdy. Mohu jen poukázat na svoje smýšlení, vidění světa a jeho obyvatel, bez nároku na pravdu...

    Všechno nejlepší v novém roce, pane Bridge, hodně štěstí a radosti :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji, pane Milane Bukovecký, jsem moc ráda Vašemu zastavení se u mne na blogu, děkuji Vám.

    Vím, moje Modlitba je nedotažená, těžkopádná, bez zřetelné linie.. možná se k ní ještě vrátím, až budu mít více času.. vznikla spontánně, z touhy vyjádřit se, znovu se zajímat více o vnější svět a vyrovnat se se sebou a se svými smutky, povzbudit se s nadcházejícím novým rokem... napadlo mě při jejím psaní požádat obrazně Duchy Země, Nebes, i Vesmíru :-)) o jejich pomoc.. mým úmyslem bylo uvědomit si, že je něco víc než jenom můj křehký až plachý život, že existují mocné síly, to jsou ti duchové :-))), které když vyzvu, budou mi snad v myšlenkách tolik důležitou vzpruhou, tím pevným bodem, který lidé občas hledají.. i já.... zároveň si uvědomuji marnosti slov bez skutečných činů, práce, hlubokého a co nejotevřenějšího obrácení se do sebe, uvědomění si svojí maličkosti až nepatrnosti a zároveň také jedinečnosti - a nejen svojí, ale i těch okolo mne.. a také toho, jak moc jsme závislí - většina žijeme z práce rukou jiných lidí a málo si umíme udělat sami, zasadit obilí, sklidit zrno, upéct chléb, postavit dům, ulovit zvíře... atd. atd. .. zkrátka, měla jsem potřebu vyjádřit se na Nový rok modlitbou, ať je sebevíce nedokonalá a nedotažená, moji Duchové mi snad porozuměli :-))

    Píšete barvitě a vesele, pane B., mám z Vaší návštěvy ohromnou radost. Ještě jednou moc a moc děkuji za Vaše zastaveníčko :-)

    Krásné dny a mnoho radostných zážitků v novém roce. :-)

    OdpovědětVymazat
  4. A ještě, prosím, dodatek k mému blogu, drobnou úvahu.
    Jsou úhly pohledu, jež mohou být pro někoho skryty, buď, že je nevidí, neboť k nim dosud na své pouti životem a poznáním nedošel. Či, samozřejmě, chce vidět jinak... Nikdy jsem nebyla fanynkou Michaela Jacksona, jeho hudbu jsem nevyhledávala a nevyhledávám, jen, co se ke mně namátkou dostane.. přesto.. Stalo se mi před několika týdny, zcela mimoděk vytanula mi v mysli melodie, jež mně zaznívala během celého dne. Nemohla jsem si vzpomenout, odkud ji znám, až po delší chvíli jsem si uvědomila, že to je píseň MJ, přitom jsem ji slyšela již tak dávno. Nevím, proč se mi připomněla. Ta melodie mi zněla neuvěřitelně křehce, až andělsky bolestně.. Hned po návratu domů jsem píseň vyhledala, a poté několikrát, dlouze poslouchala. Je to ona zmiňovaná na mém blogu. Nevěřím, že tak křehkou krásu a bolestné vnímání našeho světa mohlo stvořit Monstrum. Měla jsem spíše pocit, že jsem skrze hudbu nahlédla do duše člověku, jehož sice neznám, ale svojí písní otevřel mi dveře do jeho světa, křehkého a smutně bolavého zároveň, zoufale volajícího... v jeho písni mi zaznívá nejen svět křehkých tónů, našla jsem tam odraz zoufalství z nešetrného a nevlídného způsobu žití našich životů, naší civilizace... Ale k hudbě.. Uvědomila jsem si u MJ podobnou křehkost s hudbou Mozarta, ač Wolfgang skládal ve zcela jiné době a odlišným stylem. To když jsem poslouchala na mém předchozím blogu rovněž uvedený Mozartův koncert (s Marií Pires), napadla mě podobnost obou muzikantů. Oba žili jen pro svou hudbu, a oba šli svou cestou, nikoho neimitovali, oba stvořili vlastní až nadpozemský svět... Mohlo by se zdát, že MJ je vedle Mozarta jednoduchý. Ale je zajímavé, pozdní Mozart je fascinující právě svou jednoduchostí, připadá mi, nikdo jiný nedokázal pomocí tak mála tónů vyjádřit tolik krásy. Až někdy i mě maně napadne, o co se ti další vlastně snažili.. :-)) .. MJ byl bezpochyby výtečným muzikantem, proto jsem se ozvala, prosím :-)

    OdpovědětVymazat
  5. .. překlad textu písně Michaela Jacksona: Earth Song
    http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/michael-jackson/earth-song-2972

    OdpovědětVymazat
  6. Helena Zaurak
    V Quenns dne 11 září roku 2001, v 8 ráno volal pomateně zmatený Mike Jackson na dav fanynek, utečte z New Yorku, rychle běžte, hodí to na nás, blekotal a zadem hotelu prchal do svého betonového pullmana. Před chvíli mu volali vahábisté, že budou New York bombardovat. Přesto jsem v roce 2009 napsal na tohle monstrum mezi monstry, báseň. Dokonce si jeho písně normálně pouštím i tančím. Aha?
    ---

    Hlídka za Jana Pavla II. a Mike Jacksona 1983
    ---
    Metaři Varšavy mopem popu ometli prokletý mrakodrap Pekin
    Čekali, až big il Papa přiletí a opře bibli o danajský dar Stalina
    Hlásilo rádio Halina, k tomu Mike Jackson zve k rajskému stepu
    Ampliony Měsíce mu vlepily do kukuče lepek štěpu blondýny
    Čučel jsem s albíny, Tadeusz Nalepa přivezl obouruč jeho Thriller
    Také se majoři zlobili, holí ho mydlili, odkoukané u magora Hitler
    Mike si šel v červeném, jak drogový dealer, s verši otce Wojtyly
    Měli jste vidět ty debili, provinile je zvedli, promiňte, mu řekli
    Znovu zakašlal Jackson vzteklý, začal jančit s chůzí v asfaltu
    Halt Jaruzelski, troufal si hned Lech Wallesa, Lenin Východu
    Aby Jackson znovu zaplesal, držel si v pochodu ptáka v hrsti
    Noblesa balonu stoupala z prsti do balance hrsti nebes
    Bože, je řada na tomhle století
    Kovoví ptáci a svíce poletí
    Muži už přešli po Měsíci
    ---
    Opatrujte se!
    Milan Bukovecký

    OdpovědětVymazat
  7. Pane Bukovecký, omlouvám se Vám, nezlobte se na mne, prosím.
    Vybrala jsem pro Vás následující písníčku, pro zasnění, úsměv a dobrou náladu, je krásná, veselá:
    http://www.youtube.com/watch?v=5y_KJAg8bHI
    Avicii - Wake Me Up
    Děkuji Vám.
    :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Helena
    http://www.youtube.com/watch?v=rT0rhVhXnNA
    takto se s Vámi prozatím loučím. Vaše texty mi byly zdrojem klidu, moudrosti a zajímavých přístupů a informací. Setkání s Vincentem ve Vašich hudebních pavilonech byla tak skvělá, že jsem málokdy toužil po lepších.
    Zde přiložená hudební záležittost pro Vás je mým vyjádřením naděje, abyste za rok v dalším novoročním vydání Vašich textů na tomto blogu se nemusela hned zkraje Nového roku omlouvat za to, co jste napsala-nenapsala, myslela-nemyslela.
    Proto přeji Vašim hostům nejen na tomto blogu, aby od Vás načerpali více úsměvů, tolerance a pochopení k jasnějšímu a spokojenějšímu životu i psani.
    **
    Helen, děkuji za procházku s Vámi Zenovou zahradou. Byla jste vždy úžasná, buďte stále, možná se vrátím, abych Vás skutečně poznal. Bylo by mi ctí.
    Pro Vás květiny a úsměv. Bridge.

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji, pane Bridge :-) ... děkuji za pomyslné květiny a nádhernou píseň, děkuji za věrnou přízeň a množství času, jenž jste mi ve Vaších vlídných komentářích i při četbě mých hloupůstek věnoval.. hodně štěstí, pane Bridge, svět je místy stále překrásný a pestrý, stojí za to podívat se zase dál, jinam, ještě jednou děkuji, rovněž s úsměvem :-)

    .. a ke zmiňované omluvě, prosím.. těžko je mi vypovědět slovy, jak moc mě mrzí, co se událo, pochybení je jednoznačně na mé straně!!!! víc není co dodat... pokorně se omlouvám, a to i přesto, že můj komentář (o MJ) v žádném případě nebyl myšlen osobně, vědomě jsem jej oddělila a psala zvlášť.. přesto jsem se dotkla člověka, jehož jsem považovala za svého dávného spojence, a to mě moc mrzí.. jsem hloupý oslík, neohrabaný dinosaurus, obyčejné telátko!..

    nu, událost mě přiměla zamyslet se.. ač jsem se těšila na další psaní, pochopila jsem, že nemá smyslu..... ohromilo mě poznání, že ani naléhavost a křehkost MJ v uvedené písni neodvrátily jeho označení za monstrum, tedy člověka obludného, příšeru, nestvůru, jakoby byl něčím vinen... byl - nebyl jedním z nás.... asi je dobře, že pan M.B. napsal monstrum, napsal, co bezpochyby si myslí většina lidí, a mají ke svému názoru právo... je důležité naučit se vnímat realitu, a já si občas připadám jako mimozemšťan, nehodím se do tohoto světa...

    OdpovědětVymazat
  10. Helena Zaurak
    Vážená paní, vzhledem k tomu, že mne můžete považovat i nadále za dávného spojence, a vážím si toho, nevidím jediný důvod, abyste se mi jakkoliv omlouvala. Můj vstup na Váš blog byl spontánní a bez jakéhokoli postranního úmyslu. To, co z mého textu vyplynulo a Vámi zacloumalo, není žádná tragedie, neruší to cokoli podstatného a pozitivního, co jste na Transistorové nebe ACZ a Amazonku přinesla. Sám za sebe mohu říci, že bych byl velmi rozladěný a nerad, kdybych ztratil kontakt s Vámi nejen proto, že jste mi jako jedna z mála pomohla překonat ostych s anonymními a přispěla k sebeuvědomění spisovatele, ale i proto, že se obdivuji Vaší cestě za krásnem a raduji se z buldočí snahy být umělcem.
    Zkusím, Váš!
    Milan Bukovecký

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Bukovecký,
      já a buldoček? aha?! :-))
      Ano, cítila jsem Vaši podporu, empatii, a Váš příležitostný humor byl vždy senzační. Vážím si Vaší přízně. Zkusím pokračovat, ale trochu jinak a jinde, již jsem začala :-) .. bude-li se dařit, či budu-li cítit, že se chci podělit, dám Vám určitě vědět.
      Moc a moc děkuji!
      :-)

      Vymazat
  11. Pan Milan Bukovecký

    Děkuji.

    Jupíí!! :-))

    Dobrý večer.
    :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Text - Modlitbu, dnešního dne jsem upravila. Děkuji.
    :-)

    OdpovědětVymazat

Ke komentářům "bez přihlášení" lze použít "Komentovat jako: Anonymní"