V závětří, jako ptáci,
sny vetkaly do prostoru tajemnou kružbu drah,
zrušily těsné míry,
nejasné uniká.
Spěchej, tiše mlč, je třeba vidět, hmatat,
hledat něco za...
Přežít je možné pouze s ideály.
... v životě ponoř se,
kde je nejprudší,
nejhlubší...
Ce que dedans est vraiment,
otevři svou bytost dokořán!
Báseň je zajímavá. Ale staletý prach na kružbách a živé síly v slasti nejdou pomèŕit a tímto nejde vše úplnè otevřít a ani byste neměla, protože byste skončila na konci, který jste vlastně nechtěla a nedá se touhou vysvětlit!
OdpovědětVymazatJinak za 1, už jenom za to, že jste šla s kůží na trh!
M.B. Opatrujte se!
Moc děkuji, pane Bukovecký, ani jsem nečekala, že budete komentovat, ale potěšil jste mě, jako vždy, vážím si Vašich vstupů. Děkuji! :-)
VymazatHel.