Chvíli se zdálo,
že za sluncem je ještě jedno slunce,
okolo ruch, jen ve mně ticho,
a není to o tom, že tu jsme,
a potom nebudeme...
lidský cit, ten intimní přebytek filosofie,
soucit, přátelství, štěstí... ale i pochyb zavanutí,
všudypřítomné nic
pod tíhou marnosti
větví se, bují__
čím drobné života jsou sny?
Rozhodla jsem se plakat_
mohl bys mě vzít za ruku
mohl bys mě vzít za ruku
a spolu
brodit se proudem lepších dní
daleko
přes neznámé kraje
kde každý kámen je jiný
do skal vytesané klíny
platanů rozložitá loubí
listí, šum a jas
dech, v němž byliny se snoubí
zvonky vyzvánějí v stráních
a stromy vrhají k věčnosti stíny
beránků stáda kdes
nesmírem rozhozených hvězd až kam se rozpíná touha
daleko
přes neznámé kraje
kde každý kámen je jiný
do skal vytesané klíny
platanů rozložitá loubí
listí, šum a jas
dech, v němž byliny se snoubí
zvonky vyzvánějí v stráních
a stromy vrhají k věčnosti stíny
beránků stáda kdes
nesmírem rozhozených hvězd až kam se rozpíná touha
držet se naděje, že jednou,
možná...
možná...
Hel, jo to můžu, není to podmanivý hlas severské dívky, ale český cit
OdpovědětVymazatženy která vidí za roh světa! Dík Hel a opatrujte se! M.B.
Nerozumím, za co děkujete, pane Bukovecký, to já chci pěkně poděkovat, jste mi svým způsobem oporou v mé snaze o básnění... Na chvíli jsem text vrátila mezi koncepty, vlastně potřebuje další úpravu a práci, snad z něho časem cosi vyhnětu. Mnohokrát děkuji, vážený pane Bukovecký, hezké dny :-)
VymazatHel.
Hel, některé básně do knihy Bakelitové zvony jsem psal týdny, některé měsíce, Růžové zahrady Civetti přes rok. Príma, že si uvědumujete podstatu první věty od Boha a víte že ji můžete rozvinout! Hudba Vám k tomu pomůže! Hezký den a opatrujte se! M.B.
OdpovědětVymazat