Bělavé pastviny,
pasou se beránci...
Jako pod sněhem spí propletené kořeny,
cítím vedle mě tebe, sen jsi?
Raději nepochybovat,
nic si nepřát,
v beranidlo něhy
vklíněnými prsty zvolna
otvírat blízkost nekonečna,
dlouho skrývané já, plaché,
že neví co dělat, když zaslechne:
Mám rád.
Zpod sněhu ven se derou prvosenky...
Polehounčku tam znovu kloužete! Hezký den!
OdpovědětVymazatMilan Bukovecký
Usmívám se a děkuji, pane Bukovecký :-)
VymazatNápodobně, i Vám hezký den, děkuji.
Hel.