Měl to být příběh,
žhavé slunce vycházející v dešti,
v údolí hájů navlhlých vůní
v údolí hájů navlhlých vůní
od lidských polibků zatajený dech,
naslouchání liškám na měsíci__
Některé cesty zůstávaj´ nedochozené,
ztracené pro hluboké nadechnutí,
jakési ruiny civilizace...
Ticho sestoupilo
a vyplnilo prostor,Některé cesty zůstávaj´ nedochozené,
ztracené pro hluboké nadechnutí,
jakési ruiny civilizace...
Ticho sestoupilo
krajina neslyšně odtékala pryč
až vytratila se do nehybnosti,
pár lístků opadlo
jako roztřepené stíny,
zůstala malomocná noc,lhostejná komukoliv
tam
tam pod hvězdami
Konečně jste to zvedla a poslala květnovou nálož. Připomněla mi Součkovu povídku Kràlíci ve vysoké trávě. Nutí mne schánět Jefremovu Hodinu býka. Chci přijít básni na kloub.
OdpovědětVymazatHezký den, Hel! Čekám, co bude příště!
M.B.
Vážený pane Bukovecký,
OdpovědětVymazatsrdečně děkuji za nahlédnutí. Upřímně, jsem překvapena, nečekala jsem již nikoho na mém blogu. Nepíšu, mám mnoho jiných zájmů a především starostí. Ale přiznám se, Vaše připomenutí Hodiny býka (Králíky neznám) ve mně nabudilo jakousi touhu psát, sci-fi vždy patřilo k mému oblíbenému čtení. Hodiny býka jsem četla v mládí a loni na podzim jsem knihu mezi svými věcmi znovu objevila a vrátila se k ní, vůbec nebyla špatná ani po těch letech... :-)
Ještě jednou, mnohokrát děkuji, pane Bukovecký, vážím si Vaší vlídné přízně a podpory. Děkuji.
Hel.
Už jsem knihu sehnal, respektive její opis, pomalu ji čtu, její poselství potvrzuje některé mé instinkty. Několik měsíců mám problém se soustředěním, snad až budou třešně, dám je za uši, spadne ze mne obava, že nebudu psát! Už se těším na sci-fi od Vás. Pole je otevřené, jen ho zorat! Kolem jsou remízy, starě švestky, na horizontu někdo čeká.
OdpovědětVymazatPřeji hezký den, jeho jarní šaty, déšť!
Milan Bukovecký
???
OdpovědětVymazatliška na měsíci?
čichám souvislost s liškami toužebně vyjícími na měsíc:
emotivně-vědecká činnost znamenající touhu objevovat vesmír s cílem získání většího životního prostoru?
veliký úkol pro teoreticky relativně malou lištičku!
ale, je-li ebonitovou tyčí správně (elektricky) nabitá, mohlo by dojít k urychlení v lineární noře a snad i k dosažení rychlosti blízké světlu; pokud ovšem bude mít celý spin a cestou nenarazí na žádnou překážku (proto je důležité své budoucí obydlí správně naprojektovat!).
pan MB, (dobrý den, jak se máte?), plně aktivní, stále řeší králíky, o kočky zájem nejeví, chápu, zatím dávám přednost vepřovému a Supermanovi, s věkem budu muset také upravit jídelníček, pokud nenarazím na červí díru, jenže jablka jsou drahá, zatím létám jen na menší vzdálenosti na banánech.
(musíme ovládnout peníze, pak staneme se pány času! cesta vede teorií polí(řepky))
Vážený,
OdpovědětVymazatděkuji za komentář, je vtipný, humorný a takto jej také vnímám :-)
Můj zápisek je zcela obyčejný, nemá s průzkumem vesmíru nic společného, ale nebráním se žádnému výkladu, naopak, těší mne a moc děkuji :-)
Pokud jde o jídelníček, doporučuji recept význačného švýcarského kulináře, známý jako Ajnštajnovo kafe s mlékem : Energy = milk násobeno coffee na druhou, ve zkratce : E=mc2.
https://www.youtube.com/watch?v=p9BoEuwuzIk
Mike Oldfield - In the beginning & Let there be light
Děkuji :-)
Mistr Anonymus,
OdpovědětVymazatmoje řeč, chce to vyrobit stroj na penîze. Dokonce mám pocit, že bych to uměl. Ale, to bych nemohl být spisovatel. Možná, že bych mohl radit, ale jsem v situaci, že jsem pochopil, co je to lichvářská civilizace, ve které se lže a lže!
Jak vidíte, jsem mimoň, někdy se nebojím ani strašáka, avšák?
Hezký den pane Anonymus, hezký den!
Milan Bukovecký
Pane MB, takový lev klidně sežere i vlastní mláďata, jen aby se mohl pářit s jejich matkou (a tím se zároveň zbaví budoucí konkurence); není to svým způsobem až extrémně romantické?
OdpovědětVymazatNepochybuji, že i Vy, stejně jako Já, jste mnohem více Lvem, nežli obyčejným, průměrným, tupým a líným Kocourkem!
Naše civilizace udělala grandiózní pokrok, a to mi NIKDO nevyvrátí! My všichni můžeme být (stejně jako vždy) tím, čím chceme (nebo se o to alespoň marně pokoušet i nepokoušet).
Příšerně horké léto přeje P.K.!
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatMilá Helen,
OdpovědětVymazatděkuji za skvěle naservírované Emcéčko i oblíbenou hudbu.
Trochu připomínáš rozdováděný foton, vlnící směrem k Zemi, jehož vysněným cílem je sluneční kolektor mobilní nabíječky nedojedeného Evina jablka, který místo Jablka nabije Pandu.
...
Není zajímavé, že sražením dvou energických lidí (s opačným nábojem) může také vzniknout úplně nová entita; jen to trvá poněkud déle než v "Hadráku" a nárazovou oblastí nesmí být hlavy interagujících částic?
Kde máme hledat naši, lidskou, "temnou hmotu a energii"?
Je-může být schovaná třeba v láhvi davům tak přitažlivého Tuzemáku?
(Myslím že vím, odkud začít s našim společným matematicko-fyzikálním výzkumem!)
Ahoj:-)
Petr Kocourek
OdpovědětVymazatDíky za přirovnání, ztotožňují se s tím, sice už trochu opelichaný, snažím se, i když mne vyhnali do pouště, osamělý studuji odkud jsme, kam jdeme. Jinak je to jen na Vás, jestli Vám to nikdo někdo nevyvrátí.
Děkuji za přání, mám na horko několik bekovek, asi uvidím moře, koupím si Acqua di Colonia Muschio Bianco 500 mlE 16,9 fl. oz 65% vol. a budu vonět až do Vánoc.
Přeji hezký den, i tandemu PetrHel!
Milan Bukovecký
To je milé překvapení, pan Petr Kocourek, velký Čičiman osobně! :-) Děkuji.
OdpovědětVymazat"Kde máme hledat naši lidskou, temnou hmotu?"
Troufám si tvrdit, že v nejosamělejší samotě, kde člověk má co činit už jen sám se sebou...
A také tam, kde chybí vztah, který vede k nejvyšší hodnotě lidského života a poznání, dle mého přesvědčení k lásce, již kladu nad všechna "macho" uznání, a tedy i Nobelovku.
A protože poznání je funkcí našeho tělesného ustrojení, a každý člověk je tvůrcem sebe samého, budiž pochváleny některé životadárné srážky, které nás obohacují! Obzvláště, je-li přimíchána důvěra a cit, neboť: Svět je idea.
Pokud jde o náš společný matematicko-fyzikální výzkum, myslím, že již jsme začali; cožpak touha po vědění a tedy seběvzdělávání není tím prvním krůčkem? Mám vizi, nechci zůstat navěky jen posluchačem či čtenářkou, zkouším nyní vážně studovat a moc mě to těší. A také, nesmírně se těším na naši společnou laboratoř! :-)
Děkuji Ti, Petře Kocourku, nemyslela jsem, že pod mým textem ještě objevím komentáře, děkuji tedy a mám radost.
Či čiči či Mau! :-)