neděle 30. dubna 2017

Golce

Silný vítr vane,
ohony mračen porývá, 
s padajícím deštěm, z dáli
je slyšet dlouhý nákladní vlak,
krok za krokem

Kdy vlastně někdo přestane být člověkem?
 _
Ač v ni nevěřil,
hledal pravdu,
shromažďoval fakta
jako peří z polštáře
rozpáraného ve větru,
prošel rok bez jara
a večer klečí
pokora i naděje na jednom koleně.

Analytická část jeho mysli, ten
slabý, klidný hlas,
celou dobu ho sledovala a teď,
přehrávala mu všechna rozhodnutí,
vše, co udělal,
v dané chvíli se zdálo  smysluplné,
srozumitelné

Kdesi během akce ale cosi ztratil_

 celou délku okamžiku
být blíž, rozkrývat něhu existence
      
       
_





Lotte Kestner - Before you are
Vystavil v

3 komentáře:

  1. Helen Zaurak3. května 2017 v 21:19

    Golce, holé vrcholy divokého pohoří kdesi daleko...

    OdpovědětVymazat
  2. Helen Zaurak7. května 2017 v 9:07

    Vlastně, název Golce je nejzajímavější část mého textu, vybrala jsem si ho úplnou náhodou; s básní nemají golce nic společného, než jistou symboliku, jak píšu výše...

    Golce skutečně existují, a velmi hezké povídání je např. tu:

    http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/evropa/rusko/2538-tunkinske-golce-divoke-hory-pobliz-bajkalu/
    Tunkinské golce – divoké hory poblíž Bajkalu

    Hezký den :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Milan Bukovecký22. května 2017 v 9:42

    Hel,
    já jsem si Golců nevšímal, když jsem napsal glosu, protože jsem dvojnásobný Sibirjak, jeden glejt mám z roku 71, je z jednoho rybníku u Brna, druhý z roku 2002, měl jsem v sobě krabičku kraba a půl lahve vodky, voda Bajkalu měla, tak, maximálně 8 stupňů, spíše 4, šup tam, šup zpátky.
    Hel, hned teď, píšu Vám, co a jak, jak to bude dál!
    Opatrujte se!
    Milan Bukovecký

    OdpovědětVymazat

Ke komentářům "bez přihlášení" lze použít "Komentovat jako: Anonymní"

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)