Blízkost nekonečna

Za třpytu noci...
   a možná zataženo nízkou oblačností,
podobně jako pod sněhem spí propletené kořeny,
   cítím tvé tělo vedle mého,
   nebo sen jsi?
raději nepochybovat,
   nic si nepřát,
v beranidlo něhy vklíněnými prsty
   zvolna otevírat
      blízkost nekonečna,
   dlouho skrývané
      já,
plaché že neví co dělat,
   když zaslechne:
      Mám rád.
Podívej, vysvitla hvězda,
na nebi z měsíce koláč...

Já také, 
a v dalším snu setkají se zas
má i tvá ruka....?

:-)