Je nekonečno podob,
jak být člověkem.
Ale jen jeden způsob
paradigma štěstí,
nikdy nelhat sám sobě,
zůstat otevřený.
Mají myšlenky křídla?
Bezpochyby ano,
k pochopení prostoru.
Ale vize jednoho
nepropůjčí křídla jinému.
Vždy se budou lišit.
Jako není jedna Pravda,
i myšlenky se různí.
Jsme každý sám
v poznávání i chápání
světa a Života.
Hledáme-li však cestu
k lidem,
srdcím,
pak s láskou a trpělivostí,
ne nedůtklivostí,
ta je bránou do Země hořkosti.
Mají myšlenky křídla?
Bezpochyby ano,
z otevřeného okna slyším
cvrlikat vrabčáky
čimčarara čim...
skvělé, jako vždy..tak ano, ptáte se "zda je možné spolu Žít", dokonce, chacha, s velkým "Ž", hahaha, a já naprosto otevřeně odpovím NE, NENÍ! je to smutné(pro někoho snad i veselé), ale lidé žít pohromadě prostě nemohou! ano, zajisté, jsme si oba vědomi ještě nepatrně smutnější skutečnosti: donedávna to možné bylo!
OdpovědětVymazathm, je to paradox, ale zdá se, že na vině mohou být i naše, tedy lidská práva, která, neprozřetelně udělena všem, bez rozdílu, zcela znemožňují určení hlavního vedoucího managera, vůdce, náčelníka smečky, tedy útvaru zvaného rodina.
zkusme to rozebrat trochu podrobněji: naši předkové lovci a sběrači, prostě a jednoduše vše ulovili, vysbírali, tudíž neměli co do úst. zpočátku tento PLEK (První Lidskou Ekologickou Katastrofu) řešili napadáním sousedů, kteří na tom byli podobně, takže výsledkem těchto střetů byla ranná forma Kapitalismu, tzv. Kanibalismus; začali jsme se požírat vzájemně.. pod silným tlakem těchto i dalších okolností, rozhodli se ti nejslabší začít pracovat. díky Ruchadlu, převratnému vynálezu bratranců Veverkových, došlo k rozvoji zemědělství a vzniku třídní společnosti, založené na otrokářství; bohužel, pár týdnů později se ukázalo, že muže je možné donutit k práci jen hrubou silou, což vyžadovalo dlouhodobě neudržitelné náklady na armádu, a tak bylo otroctví na našem území neoficiálně zrušeno. tento akt vedl k úpadku zemědělství; naštěstí nalezla Rada Starších náhradní řešení; ano, tušíte správně, byl zaveden institut dnes zvaný "Manželství", kdy každému dospělému muži byla zdarma přidělena otrokyně, včetně úplatku(!) (věno).
btw, pevně věřím, že tuto naši patologickou situaci brzy vyřeší výroba androidů.
ha, slyším ze dveří cvrlikat klavír..
Vážený ThDr. MVDr. Anonyme, DiS.
OdpovědětVymazat(pozn. pro neznalé, k nimž patřím, tituly označují doktora theologie, doktora veterinární medicíny a diplomovaného specialistu)
Tak tedy, vážený BcA. Anonyme, dr. h. c.(bakalář umění, čestný doktorát),
Váš komentář je nádherným příkladem, že i o stavu společnosti a jejím historickém vývoji lze hovořit odborně a přitom zcela srozumitelně. Přesto, institut manželství ne zcela bych zavrhovala, i on může být přínosem vědě a především vynálezcům. Příkladem budiž vynález kostky cukru!
Prosím, dovolím si kromě odkazu překopírovat stať, která je dle mého názoru zásadní podporou institutu manželství:
Kostka cukru
Když berete do ruky cukrovou kostku, asi vás nenapadne, že se jedná o český vynález. Ale je to tak. Původně se cukr na celém světě vyráběl v homolích, které vážily půl kilogramu i více. Hospodyně si je doma sekáčkem sekaly na menší kousky, jimiž se sladilo. Ke zlomu došlo v roce 1841. Tehdy se - alespoň podle legendy - při porcování cukrové homole poranila žena tehdejšího ředitele cukrovaru v Dačicích. Svému manželovi za to důrazně vyčinila. Kdyby prý za něco stál, už dávno by něco vymyslel. Aby manželku udobřil nechal proto rychle vyrobit několik stovek "pokusných" kostek cukru. Žena a její přítelkyně si nový vynález tak pochvalovaly, že si dačický cukrovar nechal výrobu kostek patentovat a roku 1843 zahájil jejich výrobu. Kostka cukru se poté rozšířila po celém světě. Na připomínku této události stojí dnes v Dačicích jeden z nejpodivnějších pomníků na světě věnovaný cukrové kostce.
zdroj: http://www.abicko.cz/clanek/precti-si-technika/10951/7-ceskych-vynalezu-od-lodniho-sroubu-ke-kontaktnim-cockam.html
Moc Ti děkuji za skvělý komentář, mám radost, hezký den, ahoj :-))
Text jsem dnes aktualizovala.
OdpovědětVymazatDěkuji.
:-)