Toho rána hvězdy spaly,
oblékli jsme zvědavost, na nohy kecky,
ujít vzdálenost mezi já a ty.
Cestou stromovím slova proháněl vítr,
v korunách jiskřily žluté šípy,
nebe šumělo: hviíííst!
hlubší ticho potok proudem hnal.
Došli jsme téměř k zapomenuté jeskyni,
chybělo jen kroků pár...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ke komentářům "bez přihlášení" lze použít "Komentovat jako: Anonymní"