středa 3. března 2021

Kde jsi, živote?

 

Dny ztrácejí své zářivé barvy,
jejich zbylý třpyt už nikomu nepatří_

Chybí mi
setkání mimo vymezení,
kdy znenadání vše rozpuká,
dobré i zlé,
živorodé.

Lidská touha.

Foi en la vie.

Pohlédni. Sáhni. Mám
strach...

 


 

 
 
 
____ 
* Foi en la vie. = Víra v život.
 

3 komentáře:

  1. To můžu! Takhle, musí se brát v potaz tzv. Hliněná podstata. Člověk na zemi nabývá karmu a duše hříšníků na vtěleních vypadnou ve vtěleních k lidstvu do fauny. Naskýtá se možnost vyhubit celý živočišiný svět. Tendence vědy k bezduchovnosti, tíhnoucí k hluché mechaničnosti, z níž vypadla složitost zabezpečení duchvní evoluce Biosféry. Naskýtá se možnost vyhubit celý živočišný svět! Biosféra se za dobu organického života na zemi několikrát kompletně obnovila! Opatrujte se Hel, pište a nebojte se. Co se má stát, stane se! Milan Bukovecký

    OdpovědětVymazat
  2. Trošku jsem to výše zamotal, je to kompilát, něco je dvakrát, myslím, že si poradíte!
    Hezký den!

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý den, vážený pane Bukovecký,

    moc děkuji, Vaše zastavení mě potěšilo, vážím si toho.

    K textu, nebojím se o sebe, je mi líto mladých lidí, mám zprávy, že mezi mnohými se šíří deziluze, pocity osamění, prostor v čase je výrazně omezený, přičemž však životy žijeme bez zálohy... a tak i já cítím stísněnost, ne za sebe, to za ty mladé lidi...

    Jinak, veselé Velikonoce, pane Bukovecký! :-)

    OdpovědětVymazat

Ke komentářům "bez přihlášení" lze použít "Komentovat jako: Anonymní"