po nichž se spouští večerní slunce,
stojím tu bosa,
oplácaná blátem,
země mi drápy rozdírá krev.
Ztrácím se,
všechno mé světlo,
vdech za vdechem.
A ptáci, co si snad přáli vzlétnout?
drobná tělíčka beztížně klesají oknem vesmíru
na křídlech bílých jako sůl...
... jsem víc než závislost,
mentální bludiště,
ticho, ticho i peklo!
_
Imany - Slow Down
Dost dobře si stojíte oplácaná blátem. Schne a schne, když slovy hlínu loupáte, dáváte ji na talíř a čekáte, jestli se udusí svízel.
OdpovědětVymazatMyslím, že to chce ještě víc tlačit na emoce, nechat je, ať zařvou!
Hezký den, Hel, hezké prázdniny, ukažte se v šatech létu!
Milan Bukovecký
Vážený pane Bukovecký,
OdpovědětVymazatVáš komentář mě velmi potěšil, líbí se mi, a to tak, že se usmívám :-)
Moc a moc děkuji, vážím si Vaší podpory.
Domluvím se s náčelníkem a půjdeme dnes do lesa na houby, abych tu svízel měla s čím podusit.
Krásný den :-)
Hel.
Byl krásný. Už ráno, jsem cvičil, pak si obhlížell namočené kořeny v kádí, lovil je a byl ze mne řezbář! V 19.00 skončil a koukám , jste na houbách. A náčelník nese košík, nese svačinu, nese Hel. Hezký večer, noc bude mladá!
OdpovědětVymazatMilan Bukovecký