Vítr sestoupil z kopců
a na chvíli se zastavil
v koruně borovice.
Pak pokračoval dál.
U potoka ležel kámen,
napůl ve vodě,
napůl na slunci.
Sedla jsem si vedle něj.
Voda spěchala,
jako by někde
měla být včas.
Kámen nikam nešel.
Dlouho jsem se dívala,
jak kolem něj
proud hledá svou cestu.
Nad údolím
přeletěl pták.
Nevěděl,
že ho pozoruji.
Jen na chvíli
se dotkl vzduchu,
letěl tak lehce.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ke komentářům "bez přihlášení" lze použít "Komentovat jako: Anonymní"