Dumka

Tohle je místo rozechvělých stébel orobince,
po nichž se spouští večerní slunce,
stojím tu bosa,
oplácaná blátem,
země mi drápy rozdírá krev.
Ztrácím se,
všechno mé světlo,
vdech za vdechem.
A ptáci, co si snad přáli vzlétnout?
drobná tělíčka beztížně klesají oknem vesmíru
na křídlech bílých jako sůl...

... jsem víc než závislost,

mentální bludiště,

ticho, ticho i peklo!

_

https://www.youtube.com/watch?v=Xuz6n0a64XY

Imany - Slow Down

Do svítání

https://www.youtube.com/watch?v=YQWs0AYFq4k 

Twenty One Pilots - Oh, Ms Believer

... je pozdní večer
vůkol tma
sedím tu sama u okna

 vyhlížím v krajinu snů

stýská se mi, milý můj

po úsměvu
laskavění...
možná jsme v cizí zemi
stárneme a jdeme pomaleji
měsíc již bledne na nebi

však ještě zbývá chvíle
do svítání!

Golce

Silný vítr vane,
ohony mračen porývá, 
s padajícím deštěm, z dáli
je slyšet dlouhý nákladní vlak,
krok za krokem

Kdy vlastně někdo přestane být člověkem?
 _
Ač v ni nevěřil,
hledal pravdu,
shromažďoval fakta
jako peří z polštáře
rozpáraného ve větru,
prošel rok bez jara
a večer klečí
pokora i naděje na jednom koleně.

Analytická část jeho mysli, ten

slabý, klidný hlas,
celou dobu ho sledovala a teď,
přehrávala mu všechna rozhodnutí,

vše, co udělal,
v dané chvíli se zdálo  smysluplné,
srozumitelné

Kdesi během akce ale cosi ztratil_

celou délku okamžiku
být blíž, rozkrývat něhu existence
      
       

_

https://www.youtube.com/watch?v=hOpJlnPCZT0

Lotte Kestner - Before you are

Unvorsum

https://www.youtube.com/watch?v=1DCBsfz_jbY
Comptine d'un autre été" Yann Tiersen - Piano 

Tehdy... zdálo se mi, že snad dotýkám se čehosi Nekonečného...

Lehce zvolna plují nebem...
  rozfouknutý vesmír v růži z mlhoviny - nemá má trny 
  majáky pulsarů
  myriády galaxií
  houpavě zvlněně flotily hvězd nad ouvratěmi
  matematické struktury s přesahem reality
  iluze ilustrovaných lidí...
  suma všech otázek a odpovědí
  nebo tajemné místo, kde i bůh bloudí?
 -

Kámen i hvězda vnímají podobně...

  ale proč, proč palčivě svírá mě úzkost až hořím?  
  Mám málo času prožít pradávné  c o s i   (sen z dětství),
  i když již vím,
  nejspíš nikdy nebyl v dosahu možností.                               
  Jde o to, v dlani mi praskla bublina
  a já nedokážu pochopit, co se s ní stalo.

  O kolik víc je celý vesmír ?
  - 

  V příkopu Mléčné dráhy 

  kamenná chalupa 

  kryje ji zelený háj 

  bílá letící oblaka 

  vodopád zvuků pěnic, skřivanů 

  Na střechu sluncem pálenou 

  tiše němě padají 

  okvětní lístky jabloně, třešní 

  V světnici tlukot srdcí
  
  muže a ženy

  úsměv prosvětluje víc

  než v nekonečnu hvězdy
  -

Proč jsou slzy na mé tváři?

Ani život ani smrt neznamenají nic

    snad láska
ta přece neprochází smrtí

    buď je nebo není

    může růst a stát se něčím
utvářeným pro Věčnost

-

Sklíčená

kyvadlo Skřípá

v hlubokém snu
podél rozpadlých zdí
zkřehlá, sklíčená, mlčící
toulám se dlouhou, dlouhou ulicí
pomerančové lampy stínohry stíny
šumění deště barvy rozpíjí
a svět je mokrý, mokrý, placatý
tak málo hloubavý
tak málo laskavý
iluze protékaj´ mezi prsty

 A ty mi říkáš:
"Ušáčku, snad se nebojíš?"

_


https://www.youtube.com/watch?v=3wkuqRFXNvI
    Spice Girls - Viva Forever  

Za časů nepamětných.

Za časů nepamětných
nebe nebylo nad zemí
nesvítily hvězdy
vzduch byl hladov tažných ptáků
prázdné lesy divé zvěře
nebyl člověk 
ani vísky v celém kraji opuštěném 
marně hledat cit či úsměv...
Pochmurné a tiché jako duch
hladové jak oči vlků
bědovaly
bezrozměrná země
nestvořené nebe
kol dokola nic... 
tu z pusté prázdnoty kdos 
Tajemný a skrytý vyšel
s tísní v srdci
chvěje se a hoře
živým slovem prvně mluvil:  
                                         Budiž světlo!
stvořil vesmír
a s ním slunce jas a barvy mlhovin
v červáncích zrána vody se leskly
vzduch byl sytý luznou vůní
myšlenky jak hejna ryb či ptáků 
s přišlým jarem tančily
z hlíny povstal člověk...

Od těch dob nás poutá k zemi
v touze k nebi povznáší
možná chodí mezi námi
snad promlouvá v duši
Je-li
skryt se usmívá
nebo pláče slzy...

to Jsi chtěl?!

-

https://www.youtube.com/watch?v=fmS_MxfJiCw

Expression - Helen Jane long  

zaslíbená Země

Poslední kmeny lidské rasy
se krčily ve svých jeskyních,
vyhlížely den,
který nikdy nepřijde.
Na obloze slabě zářily cizí hvězdy,
jako oči šelem,
stahujících se kolem ubývajícího ohně.
Černá obloha pozvolna splynula s černou zemí,
pohltila obzor.
_

           Věděl, že legendy lžou,
           ale proč by měl ničit jediný pevný bod
           v podobě nikdy neumírající naděje?
           Přistoupil blíž, vášnivě vzal její sny do svých rukou,
           s oblakem údajů vpustil je k ikoně :
           zaslíbená Země

           kvantová pěna zašuměla
           vybublal nový vesmír...                            
                                                                                                                      

kde jsi, Živote!?

_

https://www.youtube.com/watch?v=fmS_MxfJiCw

Expression - Helen Jane long

_

Tento text jsem již někdy na podzim vkládala, omlouvám se tedy, že není novým. Nicméně, doznal úprav a považuji jej za svůj poslední, svým způsobem i stěžejní. Naznačuje směr, kterým bych si přála pokračovat. Budu potřebovat čas a především načerpat množství nového materiálu k inspiraci, aby moje psaní mělo smysl i pro mne, nechci si jen vymýšlet, tak velkou fantazii rozhodně nemám. 

Děkuji každému jednotlivě, kdo jste si ke mně chodili číst, vždy mě  moc těšilo. Děkuji.

Krásný nový rok 2017.