Ne každá láska je krásná, někdy je neopětovaná, umlčená, zatlučená.
Je až s podivem, že vůbec vznikla, je jako stéblo trávy, co vytrčí z asfaltu uprostřed silnice...
Má mě rád?
Kostelík a víska v poli,
pod jabloní dívka stojí.
V dlani kvítek, tichý hlas:
Má mě rád?
Nemá mě rád?
Chmuří se nebe, den pohasíná,
v červáncích snivá krajina dřímá.
Za oknem zvon z dálky vzlyká,
noc zvolna na krajinu dýchá.
Má mě rád?
Nemá mě rád?
Stín se snáší nad úvozy,
ticho padá mezi rovy.
Temný jako podzim je svit měsíce.
Má mě rád?
Nemá mě rád?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ke komentářům "bez přihlášení" lze použít "Komentovat jako: Anonymní"