K nebi čelem

Den sahal k nebi čelem,   
slunce bíle žhnulo, a cosi
dotýkalo se pichlavé trávy,  
ne větší než lidská dlaň, tančící roj včel,
prašný vír   
když běží
plání od neohraničena, až kam šlo dohlédnout...
Ta věc si hrála - mihotala se samotou,
prchavý stín nekonečné skutečnosti,
bušící srdce nesmírně jemného něčeho, čeho si nelze
nevšimnout... 

     Žhavý dech prolomil závoru očí, 
     zaplavil úzké srdce, 
     obnovil ochablé údy,
     až zmizel pocit únavných abstrakcí,
     proudy zředěných slov uvadlého bytí...

     Zůstat jen sám sobě záhadou.

     Člověka zmocnilo se opojení, a zároveň úzkost,
     nejasný pocit,
     spojená tresť všeho zla i dobrého,
     chtěl změřit své síly s úplnou a divokou Existencí.


                      Volal jsi mne?    

_

https://www.youtube.com/watch?v=5BzqkCCeQCU 
Richter: Dona Nobis Pacem 2

Za těmi dálnými světly

Slunce skomírá v nachu obzoru
stín noci
vůně suchopáru
:
a vítr jak lehounký dech
co chvíli vylíbá z krajiny vzdech
zas a zas
jakoby vzlyká znavený zvon
jakoby šeptala dívka
píseň snivou a dumavou Ach, kde je můj 
domov?
Za těmi dálnými světly_
k cíli nevedou...

 

https://www.youtube.com/watch?v=LzRPpnc4DL8  
Oskar Schuster - Valtameri 

Létavice (2)

V ohňostroji létavic započal příběh člověka.

Tak dávno, že si již nikdo nemůžeme vzpomenout.

Cosi věčného od těch dob v nás zbývá, jsme temnota i světlo.

Ve dne hledáme smysl života,

s nocí padá jistota,

nelze najít co není!

Je jen víra.

Ukazuje cestu z bezměrné lidské samoty,

kde do ticha se zasouvá ticho,

a sladkobolná píseň zní.

Lidské životy možná neplní zvláštní poslání, přesto je krásné

žít,

je-li přítomna láska.

_

https://www.youtube.com/watch?v=rfKnPHfo3Ts 

Concerto for 2 Pianos in C Minor, BWV 1062: I. Vivace

Eta-Aquaridy

Již dávno, dívka s dlouhými vlasy, 
dětský pokoj, velká okna jsou oči,
pečlivě hlídá paprsky zapadajícího slunce,
než  soumrak schoulí život do peřin.
Stmívá se.
Obléká kabátek, vybíhá ven,
do parku mezi vysoké stromy, některé ještě bzučely...

Noc jako labuť černá rozžíhá tisíce světel a  luceren.
Září na nebi i v očích té holky.
Vyhlíží přátelství mezi  hvězdami.

Je nezkušená, neví, že v místech, kde tryská smích, 
bývá i studnice se slzami.
_

Čas vyvrásnil v tabulovou horu, 
kam až se rozpíná, 
osamocena,
dívka,
dávno žena,
zvedá prosebně ruce k nebesům,

prach Mléčných hvězd padá...

_
 

https://www.youtube.com/watch?v=rKpahxewYlU 
Pomme - J'suis pas dupe

Kružby (2)

_

V závětří, jako ptáci, 
sny vetkaly do prostoru tajemnou kružbu drah,
zrušily těsné míry, nejasné uniká.

„Spěchej, tiše mlč,
je třeba vidět, hmatat, hledat něco za..." 

Kamkoli se ubírám, přežít mohu pouze s ideály.                                     

                                                               _

                                           Mezi hvězdami
                                           zrcadlo víl,
                                           v odlehlém zákoutí
                                           růže z alabastru se rdí,
                                           dychtivě čeká, zda měsíc si přivoní.

                                           Pár kroků opodál hřbitovní schody strmí k neživým.
                                           Zbytek noci vydechuje tajiny,
                                           k ptačím křídlům nebe jitří,
                                           když 

                                           krůpěj rosy zahlíží
                                           ustupující měsíc
                                           v polibku
                                           alabastrové růži

                                               

                                                                                                                                  

                                                                                                                           

                 _

 „Koupej se v životě, ponoř se tam,

                                                     kde je nejprudší, nejhlubší,

                                                     otevři svou bytost dokořán..."

                                                                                                       

... protože, já se stává Já teprve prostřednictvím Ty

                              

                             _

https://www.youtube.com/watch?v=jabih9mV6RQ

Pomme - On brûlera

Tenký jako vlas

Čas propůjčený k žití,
plyne_  a nevím, kam...

Beztvará mlha,
zdlouhavé bubnování,
provazový most tenký jako vlas
či z pianina strunoví,
pod ním město bez tváří,
údolí nevidomých iluzí.
Měsíc má dnes krátery od těžkých kapek z řas.
Ani slunce svit a zář nejsou nekonečné.
Proč pátrám po nedosažitelném?
   

             Rozkývat vzduch, milovat!

_

https://www.youtube.com/watch?v=j-Thn2uRnLk
Rameau: Les tendres plaintes 

Nesměle jarní

Bělavé pastviny,
pasou se beránci...

Jako pod sněhem spí propletené kořeny,
cítím vedle mě tebe, sen jsi?
Raději nepochybovat,
nic si nepřát,
v beranidlo něhy
vklíněnými prsty zvolna
otvírat blízkost nekonečna,
dlouho skrývané já, plaché,
že neví co dělat, když zaslechne:
   Mám rád.  

Zpod sněhu ven se derou prvosenky...

_



https://www.youtube.com/watch?v=A8fM_TxZ0Tw
Franz Schubert / Impromptus Op. 90 No 3 / David Fray