Poezie, podobně jako sen, je jen jiná možnost života, mimo čas a prostor...
Nad strništěm babí den se zvedá,z protější stráně vzlétá pták.
Přichází podzim, v plášti z listínese si vůni po dešti v kapsách.
Vrba se sklání u potoka,jak někdo, kdo už dávno ví.
A vítr – poutník bez domovapo mezích sbírá barevné stopy dní.
Ke komentářům "bez přihlášení" lze použít "Komentovat jako: Anonymní"
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ke komentářům "bez přihlášení" lze použít "Komentovat jako: Anonymní"